43 C 186/2019-261 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se,po připuštěné změně konečného návrhu, domáhal na žalované vydání listin uvedených ve výroku rozsudku a vydání použitého schématu - vzorce výpočtu [anonymizováno] provize, ke každé jednotlivé smlouvě s konkrétními hodnotami, ze které byla žalobci v období od 1. 1. 2015 do 1. 8. 2018 vyplácena BEPRO provize, specifikace smluv tvoří přílohu tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že dne 1. 7. 2010, uzavřel se žalovanou smlouvu o obchodním zastoupení, předmětem smlouvy bylo mimo jiné zprostředkování, uzavírání smluv o finančních produktech mezi partnerskými společnostmi žalované a třetími osobami, klienty. Za tuto činnost náležela žalobci provize, dle vnitřního předpisu žalované - Pravidla odměňování – Ceník provizí. Ceník byl dále konkretizován provizními listinami žalované. Žalobce tvrdil, že žalovaná ho seznámila s provizní listinou platnou od 1. 1. 2011 (Provizní listina 1). Následně byl seznámen až s provizní listinou, platnou od 1. 8. 2018 (Provizní listina 3). Následně žalobce zjistil, že v mezidobí, mezi vydáním Provizní listiny 1 a Provizní listiny 3 byla vydána Provizní listina, dle žalované platná od 1. 1. 2015, kterou žalobce označuje jako Provizní listinu 2. Žalobce tvrdí, že s touto nebyl seznámen,v souladu se smlouvou, nebyla mu zaslána na jeho pracovní e-mail a tvrdil, že protože s touto Provizní listinou nebyl seznámen, nebyla pro něj závazná. Žalobce dále tvrdil, že žalovaná mu od počátku roku 2015 krátila provize,na pozicích BL až LD o 20 %, tedy namísto provize ve výši 12,5 % Provizní listiny 1, mu byla vyplácena provize ve výši 10 % Provizní listiny 2. Žalobce tedy tvrdil, že u něj docházelo k nezákonnému snižování pečovatelských provizí,od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018, neboť po tomto datu vstoupila v účinnost Provizní listina č. 3, se kterou byl žalobce řádně seznámen. Žalobce tvrdil, že o tomto postupu žalované se dozvěděl,v souvislosti se změnou provizí,v létě 2018 a to i prostřednictvím Mgr. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, kam také žalobce zaslal stížnost,ze dne 18. 3. 2019. Žalobce tvrdil, že žalovaná na stížnost nijak nereagovala, pro jí zaslal výzvu, ze dne 7. 5. 2019, požadoval, aby mu žalovaná zaslala upravený výpočet provizí, za rozhodné období,od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018, v souladu s Provizní listinou 1 a následně zaslala rozdíl mezi původně a nově vypočítanými provizemi, k rukám žalobce. Na předžalobní výzvu žalovaná reagovala vyjádřením,z 29. 5. 2019, kde odmítla nároky žalobce s tvrzením, že Provizní listina 2,byla zveřejněna na jejím portálu,dne 2. 2. 2015 a dále byl žalobci zaslán, dne 30. 5. 2016 e-mail, který měl obsahovat odkaz na tzv. týdenní report, kterým byl žalobce seznámen s existencí Provizní listiny 2. Zároveň žalovaná namítla promlčení nároků, které dle tvrzení žalované,žalobce ani řádně neupřesnil. 2. K uplatněné námitce promlčení žalované žalobce uvedl, že se o nezákonném jednání žalované dozvěděl po vydání Provizní listiny 3,v létě 2018. Pokud by soud dospěl k závěru, že uplatněná námitka promlčení je důvodná, odkazoval na judikaturu, že této se může dovolávat pouze osoba, která se dovolává právní jistoty v dobré víře, což není případ žalované, která záměrně neplnila své smluvní povinnosti,za účelem vlastního obohacení,na úkor žalovaného. Původně se tedy žalobce,zcela neurčitým návrhem, domáhal, aby soud vyzval žalovanou ke sdělení skutečností nezbytných k určení výše rozdílu mezi provizemi žalobce, které mu měly být uhrazeny,dle Provizní listiny platné od 1. 1. 2011 době od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018 a provizemi skutečně uhrazenými žalobci žalovanou,v období od 1. 1. 2015 do 31. 7. 2018. Na základě výzvy soudu upravil konečný návrh tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku a tato změna žaloby byla připuštěna. 3. Žalovaná se pak ke změněno žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, navrhovala zamítnutí žaloby. Vytýkala žalobci, že žaloba je zcela neurčitá. Žalovaná potvrdila, že žalobce je jejím spolupracovníkem,na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Namítala, že na základě smlouvy o obchodním zastoupení, nevzniká žalobci právo na následnou pečovatelskou provizi, když tato v definici pojmů - provize prezumuje tuto toliko jakožto provizi získatelskou. Dále namítala, že žalobce,jako aktivní spolupracovník žalované, má prostřednictvím tzv. [anonymizováno] portálu, přístup k veškerým provizním výpisům, a to v různých podobách, co do podrobností zobrazovaných provizí a tento přístup má spolupracovník žalované automaticky, i dva roky po ukončení spolupráce s žalovanou. V [anonymizováno] portálu jsou výpisy k dispozici, jako výpis souhrnný,se specifikací provizního konta a konta storno rezerv, dále souhrnný za strukturu, pokud má daný subjekt podřízené spolupracovníky a podrobný,včetně výpisu,ve formátu tabulky Excel. Jakýkoli spolupracovník, který řádně provádí kontrolu výpisů na [anonymizováno] portálu, získá veškeré informace, které se vztahují k jeho provizním nárokům. Žalovaná tvrdila, že žalobce by měl prokázat, že je oprávněným subjektem za dané období, pokud jde o nároky na následnou provizi, že žalobce z důvodu výlučně na straně žalované, neměl přístup do [anonymizováno] portálu tak, aby mohl získat příslušné výpisy, nebo že výpisy neobsahují informace o částce a rozsahu požadovaného údaje, o provizích. Žalobu vnímala žalovaná jako snahu přesunout zcela bezdůvodně důkazní břemeno na žalovanou, jak to činí žalobce i ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná dodávala, že žalobce je podnikatelem, profesionálem v dané oblasti, má tedy obecně postupovat s náležitou péčí i pokud jde o kontrolu veškerých nároků a plateb. Pokud požaduje žalobce nároky za období 5 let nazpět, charakterizovala to žalovaná jako nedbalý postup žalobce. 4. Žalobce k námitkám žalované ještě dodal, že mu byla vyplácena částka, jejíž výpočet byl podmíněn znalostí celkové výše vyplacené provize, tedy provize, která byla vyplacena žalované jejím obchodním partnerem. A tvrdil, že tyto informace žalobce nemá, proto jím provedená kontrola je čistě hypotetická, kdy žalobce může,na základě výše vyplacené provize a do té doby známého koeficientu podílu na celkové vyplacené provizi,pouze odhadovat, zda byl výpočet proveden správně, či nikoli. Tedy zná konečný výsledek, ale není schopen zkontrolovat, zda je správný, protože nezná vstupní hodnoty, tedy skutečnou výši sjednaných mezi žalovanou a jejími obchodními partnery. Pokud jde o výplatu následných provizí z investic zprostředkovaných žalobcem a jeho týmem, tato je proměnná podle toho, jaký je aktuální čtvrtletní stav investic. A při zhodnocení těchto investic dochází k navýšení základny, ze které jsou následné provize vypláceny, při znehodnocení investic je to naopak. Žalobce potvrdil, že mu každý měsíc, pravidelně, byl zasílán provizní výpis, kde jsou uvedeny jednotlivé položky a různé typy vyplacených provizí. Není zde však uvedeno, jakým způsobem byla následná provize vypočtena, zda byl výpočet správný. U specifických klientů, kdy byla výše investice stabilní a dal se výpočet přibližně odhadnout, se žalobce,při výpočtu následné provize, rozchází s částkou, která byla skutečně vyplacena, a proto následně,vlastním šetřením zjistil, že došlo k této úpravě provizí, což žalovaná nepopírá a vyžádal si doložení základny, pro výpočet následné provize. Skutečnou výši provize a její oprávněnost, stanovuje partnerská společnost, na základě svých provizních podmínek. Žalobci pak nejsou známy smlouvy žalované a jejich partnerských společností, ani jejich provizní podmínky. Na portálu [anonymizováno] pak nejsou informace,nezbytné pro zjištění výše řádně vyplácených provizí, a to Provizní listina,údajně dle žalované platná od 1. 1. 2015, kdy žalobce tvrdil, že zná výsledek postupu, ví, jakým způsobem má probíhat výpočet, ale žalovaná, ani v rámci portálu [anonymizováno] nedokládá, jaký je základ, pro tento výpočet. Žalobce nejprve tvrdil, že existuje teoretická možnost,předložit výpis skutečně realizovaných plateb, ale s ohledem na množství smluv a nastavení portálu [anonymizováno] se jednalo o činnost, v rozsahu desítek hodin práce. Tvrdil, že naproti tomu žalovaná,má možnost požadované informace filtrovat a předložit je, jednoznačným způsobem. Následné provize,dle Smlouvy o spolupráci s vedoucími pracovníky o správě produktů,se vyplácejí od pozice BL, tedy oblastní vedoucí, dále pozice BD, oblastní ředitel, na které,v letech 2004 až 2018, byl žalobce. Pak následuje pozice RD, regionální ředitel, a LD, zemský ředitel. Dále je stanoven podíl, který si ponechává žalovaná. Podíly na následných provizích se vyplácejí,v případě investic tak, že 50 % si ponechá žalovaná a zbývajících 50 % rozdělí na čtvrtiny, na jednotlivé pozice, přičemž platí, že nebyla-li historicky zastoupena pozice pod příjemcem následné provize, tak tuto provizi inkasuje tato pozice. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti. 6. Žalobce je podnikatelem, fyzickou osobou, s předmětem podnikání investičního zprostředkovatele,dle zákona č.