43 C 459/2020-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalovaný neuhradil televizní poplatky za období od [anonymizována dvě slova] [rok] do [anonymizována dvě slova] [rok]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a o. s. ř. vyzval usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Na tuto výzvu nebylo do současné doby nijak reagováno, žalobkyně souhlasila již v žalobním návrhu. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 4. Na základě zjištění učiněných z přiložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl žalobkyní výzvou k přihlášení poplatníka České televize ze dne [datum] vyzván k přihlášení se do evidence poplatníků či k zaslání písemného čestného prohlášení o tom, že není vlastníkem ani uživatelem televizního přijímače nebo že televizní poplatky hradí na jiné adrese. Jelikož tak žalovaný neučinil, byl marným uplynutím 30 denní lhůty od doručení výzvy žalobkyní do evidence zařazen, a to od [anonymizována dvě slova] [rok]. V období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] žalovaný televizní poplatky neplatil. Součet nezaplacených poplatků činí 675 Kč. Zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí 60,29 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě. 5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 6. Žalovaný se stal poplatníkem ve smyslu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Marným uplynutím lhůty k zaslání písemného vyjádření mu tak v souladu s § 7 tohoto zákona vznikla povinnost platit televizní poplatek. Vzhledem k tomu, že žalovaný tento poplatek v žalovaném období neplatil a neuhradil jej ani po výzvě žalobkyně, posoudil soud žalobu žalobkyně jako důvodnou. Podle § 10 předmětného zákona totiž nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání, tedy žalobkyně, oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Na základě výše uvedeného soud žalobě vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 675 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.