47 C 172/2020-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalovanému umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím telefonní stanice [číslo]. Protože žalovaný si prostřednictvím sítě žalobkyně služby objednal, byl okamžikem objednání zavázán uhradit cenu těchto služeb, přičemž k výběru této ceny je oprávněna výlučně žalobkyně. Součástí smlouvy byla též kupní smlouva, jejímž předmětem bylo koncové zařízení označené v žalobě, přičemž kupní cenu [částka] se žalovaný zavázal splácet v 23 splátkách po [částka] měsíčně, a dále smlouva o pronájmu koncového zařízení označeného v žalobě, výše nájemného činila [částka] měsíčně. Žalovaný neplnil své smluvní povinnosti, neboť řádně nehradil vyúčtované služby, žalobkyně proto prohlásila zbylé splátky splatnými. Žalovaná částka [částka] představuje neuhrazenou cenu služeb třetích stran, částka [částka] představuje smluvní pokutu za nevrácení pronajatého koncového zařízení, částka [částka] představuje neuhrazené splátky za koncové zařízení poskytnutých žalobkyní. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, proto soud vycházel z jeho souhlasného stanoviska (ust. § 101 odst. 4 o.s.ř.) Z předložených listinných důkazů (účastnické smlouvy, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, vyúčtování služeb, ceník pronájmu koncových zařízení, ceník tarifů a služeb, pravidla pro prodej zařízení na splátky, splátkový kalendář, obchodní podmínky pronájmu koncových zařízení) soud učinil tento skutkový závěr s následujícím právním hodnocením: Účastníci uzavřeli smlouvu dle ust. § 2 písm. n) zákona [číslo] o elektronických komunikacích, na základě níž žalobkyně poskytovala žalovanému služby třetích stran, jejíž součástí byly Všeobecné podmínky vydané žalobkyní. Součástí smlouvy byla též ujednání o kupní smlouvě dle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo koncové zařízení, přičemž žalovaný měl zůstatek kupní ceny splácet ve shora uvedených splátkách, a smlouva o pronájmu dalšího koncového zařízení, nájemné činilo [částka] měsíčně. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že ceny služeb nehradil, smluvní vztah byl proto žalobkyní ukončen. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky [částka] jako neuhrazené ceny služeb poskytnutých žalobkyní, částky [částka] jako zbývající části kupní ceny za koncové zařízení a částky [částka] jako smluvní pokuty za nevrácení pronajatého koncového zařízení při ukončení smluvního vztahu. V řízení bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal, že žalobkyni nárok na zaplacení shora uvedených částek nevznikl, případně že žalovanou částku zcela či částečně uhradil. Žalovaný byl v řízení nečinný, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí, výzva k úhradě, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].