10 C 28/2023-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manžel se podaným návrhem domáhal rozvodu manželství účastníků uzavřeného [datum] s tím, že manželé spolu již neudržují osobní kontakt a jejich společný vztah je již čistě formální a neplní svoji funkci. Mezi manželi dle návrhu došlo k ochlazení citových vazeb a názorovým neshodám, tudíž manželství je hluboce rozvráceno. 2. Manželka ve věci uvedla, že v současné době rozvod manželství nepovažuje za důvodný, současnou manželskou situaci považuje za stabilizovanou a zásadní spory ani konflikty mezi manžely nejsou. Dále uvedla, že na úpravě budoucích majetkových poměrů zatím mezi manžely žádná shoda není. 3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění: 4. Z oddacího listu Městysu [obec] z [datum] soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno [datum] na hradě [obec]. 5. Manžel [jméno] [příjmení] při své účastnické výpovědi uvedl, že z důvodu hádek ohledně fungování společné domácnosti, zejména pak těch ohledně úklidu, nastavil již před sedmi lety tichou domácnost, aby se vyhnul zbytečným hádkám, o které nemá zájem. S manželkou mají na většinu témat rozdílné názory s výjimkou politiky, a ačkoliv si navzájem nehází klacky pod nohy, takto podle něj není základ spokojeného manželství. Právě úklid byl velmi častou a hlavní příčinou společných hádek. Dále uvedl, že s manželkou žijí v jednom bytě, ale dle jeho slov vedle sebe. Každý má svůj účet, ale manžel platí náklady na bydlení a zároveň přispívá na domácnost. Na pokusy o hovor ze strany manželky nereaguje. Žádnou změnu, která by dokázala soužití manželů si představit nedokáže. Jako manželé spolu nikam nechodí a ani nikdo nechodí k nim. Společných zájmů mají minimum, jednalo se zejména o výchovu jejich dětí, ale ty jsou již dospělé. Intimně spolu nežijí již od narození druhého syna, tedy 25 let, manželku již dlouho nemiluje. Na společné dovolené spolu již více než deset let nebyli. Jiný vztah manžel nemá. Žádný finální podnět k podání návrhu na rozvod manžel neměl, první debatu o rozvodu měli již před 6,5 lety, nakonec čekali na plnoletost druhého syna a následně věc odložil covid. 6. Manželka [celé jméno manželky] při své účastnické výpovědi uvedla, že z jejího pohledu se jedná o fungující manželství. Ačkoliv prožívají zlé období, tak si vzájemně slíbili, že spolu budou ve zdraví i v nemoci, v dobrém a ve zlém. Manželka potvrdila slova manžela o tom, že téma rozvodu již padlo před 6,5 lety při návštěvách manželské poradny, ale rozvod nakonec odložili do doby plnoletosti druhého syna. Manžel s návrhem na rozvod přicházel opakovaně, ale vždy věc odkládal, až se manželka naučila nebrat to vážně. S manželem se řeší banality jako vyndávání nádobí z myčky a mytí záchodu, ale ve finále je všechno na manželce, jelikož manžel v domácnosti nevykonává nic. Manželka potvrzuje též slova manžela o tom, že nájem platí on a současně jí přispívá na chod domácnosti, k čemuž dodává, že ho o zvýšení tohoto příspěvku nežádala, ačkoliv je v současné době všechno dražší. Dle ní se manželství zajelo, sice ne ve zcela ideálních kolejích, ale funguje. Manželka uvedla, že trpí několika zdravotními problémy, které jí znemožňují provádění domácích prací a ačkoliv uznává, že v domácnosti je nepořádek, takto není důvodem k rozvodu a řešením je, aby se manžel do péče o domácnost zapojil. Uvedla, že i přes její zdravotní problémy stále chodí do zaměstnání. Manželství by mělo fungovat, jak kvůli zdravotním problémům manželů, tak kvůli finanční situaci. Dále potvrdila, že manžel s ní vede tichou domácnost a na její dotazy nereaguje. Potvrdila též, že s manželem intimně nežijí. 7. Soud výpovědím účastníků uvěřil, když v podstatných bodech tyto výpovědi byly v podstatě shodné (byť se manželé liší v jejich úhlu pohledu na věc). Zjistil z nich především to, že manžel odmítá s manželkou komunikovat a není spokojen se stavem domácnosti. Manželka se o komunikaci s ním neúspěšně snaží a úklid jí znemožňuje její zdravotní stav. Manželovo rozhodnutí k ukončení manželství je pevné a toto rozhodnutí učinil po důkladném zvážení. 8. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 10. Podle § 755 odst. 2 písem. b) o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 11. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 12. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu § 758 o. z., neboť netvoří manželské ani rodinné společenství. Manžel s s manželkou odmítá již řadu let komunikovat, možnost obnovení společného soužití zcela vylučuje a nemá žádnou vůli v manželství setrvat. Z tohoto důvodu nemá soud důvod pochybovat o tom, že obnovení manželského soužití účastníků skutečně již očekávat nelze. Vůle manželky obnovit manželské soužití je v současnosti zcela jednostranná a za takové situace nemůže soud manželovi setrvání v manželství vnutit proti jeho vůli, která byla vyjádřena jednoznačně a po důkladném uvážení. 13. Soud pak neshledal ani takové mimořádné okolnosti na straně manželky, které by bránily rozvodu manželství podle § 755 odst. 2 písm. b) o. z. 14. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.