10 C 284/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 565 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], na který nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv je tato povinnost uložena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění zodpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících předpisů. Žalovaný neměl pojištění odpovědnosti k vozidlu sjednáno od [datum] do [datum], tj. vozidlo nebylo pojištěno po dobu 81 dní. Vzhledem k porušení povinnosti žalovaným se žalobkyně domáhá zaplacení příspěvku, který se dle výše zmíněného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost (nebylo zaplaceno pojištění z odpovědnosti) a výše denní sazby podle druhu vozidla, která v tomto případě činí 65 Kč, a dále zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč na základě zmíněného zákona a § 2a prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 2005/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb. Žalovaná se dále domáhá zákonného úroku z prodlení z částky vlastního příspěvku a to ode dne následujícího po marném uplynutí 2 měsíční lhůty stanovené k jeho úhradě ve výzvě doručené dne [datum], tedy ode dne [datum]. 3. Žalovaný k uplatňovanému nároku uvedl, že předmětné motorové vozidlo vlastnil pouze v období od [datum] do [datum], kdy auto prodal panu [jméno] [příjmení], kterému současně předal plnou moc k vyřízení přepisu vozidla, přičemž kupující mu přislíbil, že převod vozidla mu následně potvrdí, což se však nestalo a kupující se stal nekontaktním. 4. Soud ve věci nařídil ústní jednání konané dne [datum], na které byli účastníci řádně předvoláni. Žalovaný se přesto k jednání bez omluvy nedostavil. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem osobního motorového vozidla s [registrační značka], [VIN kód] a číslem technického průkazu vozidla [anonymizováno] (prokázáno výpisem z registru silničních vozidel). 7. Žalovaný k výše uvedenému vozidlu v období od [datum] do [datum] nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně ho proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu (prokázáno výzvou k úhradě příspěvku ze dne [datum] včetně informace o zásilce). 8. Dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku (prokázáno upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne [datum]). 9. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému druhou upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku (prokázáno druhou upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku ze dne [datum] včetně informace České pošty o zásilce a včetně navrácené doručenky). 10. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému další výzvu k zaplacení dlužné částky a to prostřednictvím [právnická osoba], která pro žalobkyni zajišťuje správu pohledávek (prokázáno výzvou k zaplacení dlužné částky zaslanou [právnická osoba] ze dne [datum]) 11. Dne [datum] pak zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný přes všechny uvedené výzvy k úhradě neuhradil na dluh ničeho (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně informace o zásilce a výpisu sledování zásilek). 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 13. Žalovaný neměl v době od [datum] do [datum] (celkem 81 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti svého vozidla [registrační značka] dle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jako„ ZPO“). Žalobkyně měla proto nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému podle § 4 odst. 1 ZPO. Výše příspěvku 65 Kč za den byla určena dle § 4 odst. 4 ZPO ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. [příjmení] příspěvku měla žalobkyně nárok též na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 ZPO ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dlužná částka tedy činila celkem 5 565 Kč. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu ve smyslu § 4 odst. 6 ZPO. Splatnost příspěvku tak nastala po 60 dnech od doručení této výzvy, tedy dne [datum]. Žalovaný se tedy dostala do prodlení a soud přiznal žalobkyni v souladu s žalobním návrhem též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výši stanovil podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení. 14. Pokud se jedná o tvrzení žalovaného uvedené v jím podaném odporu vůči elektronickému platebnímu rozkazu, tedy že vlastníkem daného motorového vozidla byl pouze v období od [datum] do [datum], kdy auto prodal panu [jméno] [příjmení], pak soud konstatuje, že toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. K prokázání tohoto tvrzení ostatně žalovaný nenavrhl žádné důkazy, a to ani přes výzvu zdejšího soudu v usnesení z 21. 7. 2022, č. j. 10 C 284/2022-17, kterým soud žalovaného výslovně vyzval k označení a doložení důkazů. Žalovaný se bez omluvy nedostavil na ústní jednání konané dne [datum] v 9:00, a soud ho proto nemohl ve smyslu § 118 odst. 3 o. s. ř., poučit o neunesení důkazního břemene a o nutnosti navržení důkazů k prokázání jeho tvrzení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1870/2020). 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 565 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.