15 C 257/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplacení dlužného pojistného za pojistný produkt Pojištění rodinných domů a souvisejících staveb, jehož předmětem bylo pojištění nemovitosti specifikované v pojistné smlouvě [číslo] s počátkem pojištění k [datum] a zaplacení poplatku za upomínání k zaplacení dlužného pojistného. Pojistné bylo splatné pololetně. Smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení pojistného. Žalovaný neuhradil dlužné pojistné ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. 3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný souhlasil fikcí, když se k výzvě soudu (usnesení na č.l. 12 spisu), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nevyjádřil a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Rovněž k žalobě samotné se žalovaný nikterak nevyjádřil, nic nesporoval. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo Pojištění rodinných domů a souvisejících staveb. Počátek pojištění byl sjednán na [datum]. Sjednané pojistné činilo [částka] pololetně a bylo splatné pololetně k prvnímu dni pojistného období. Strany se v pojistné smlouvě dohodly, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného. Žalovaný neuhradil předepsané pojistné na období od [datum] do [datum], jež činilo [částka]. K zaplacení dlužného pojistného a nákladů spojených s upomínáním byl žalovaný vyzván upomínkou k zaplacení dlužného pojistného, v níž mu bylo zároveň oznámeno, že pojištění v případě jeho neuhrazení ve stanovené lhůtě zanikne. Pojistná smlouva zanikla dnem [datum] pro neplacení pojistného. Dlužné pojistné ke dni zániku smlouvy činilo [částka], k jeho zaplacení včetně poplatků za upomínky byl žalovaný žalobkyní vyzván oznámením o zániku pojištění. Náklady na upomínku k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění činil [částka] O zaplacení dlužného pojistného za dobu trvání pojištění a poplatku za upomínku v celkové výši [částka] byl žalovaný následně upomenut předžalobní upomínkou ze dne [datum], přesto ničeho neuhradil. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). V řízení bylo prokázáno, že pojistný vztah v období od [datum] do [datum] trval. Pojištění zaniklo v důsledku neplacení pojistného. Žalobkyně jako pojistitel má proto právo dle § 2782 odst. 1 o. z. na pojistné za pojistnou dobu, v tomto případě na poměrnou část pojistného ve výši [částka] za období [datum] do [datum] a na zaplacení nákladů za upomínání ve výši [částka]. 8. Podle ust. § 2783 odst. 2 o. z. je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období. Žalovaný neuhradil splatné pojistné a dostal do prodlení, tudíž má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky až do jejího úplného zaplacení dle § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. Žalovaný na svou obranu ničeho netvrdil, nic nesporoval, tím spíše ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, tedy nevyvrátil žalobní tvrzení o neuhrazené dlužné částce, kde se důkazní břemeno ohledně úhrady přenáší na žalovaného. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaný souhlasil fikcí (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalovaného, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany za účast advokátky u jednání. 10. Lhůtu k plnění soud určil nikoli ve standardní třídenní délce, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad do majetkové sféry všech, má soud za to, že standardní lhůta by byla velmi krátká a mohla by být de facto likvidační pro celou řadu subjektů, přičemž na druhé straně soud zvažoval i ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby takto nově stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a nepřiměřenou (§ 160 o. s. ř.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst.1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky 200 Kč za každý ze [anonymizováno] úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně [anonymizováno] paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Pariční lhůtu soud určil opětovně ve měsíční délce, a to z důvodů podrobně popsaných v odst. 10 odůvodnění tohoto rozsudku, přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).