19 C 112/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 1. 2022 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný neuhradil pojistné za období od 1. 2. 2021 do 1. 6. 2021 v částce 5 096 Kč, poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 300 Kč a dále poplatek spojený s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného ve výši 350 Kč, to vše vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] s datem počátku pojištění 1. 3. 2020. Žalovaný dlužné pojistné vč. dalších nákladů neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v podání doručeném soudu dne 28. 1. 2022 a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ho, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Předmětné usnesení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne 20. 6. 2022. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 5. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění dne 1. 3. 2020, jejímž předmětem bylo sjednání životního pojištění [anonymizováno] podle sazby [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 1 274 Kč měsíčně. Součástí smluvních ujednání bylo prohlášení pojistníka, tj. žalovaného, že před uzavřením pojistné smlouvy mu byly poskytnuty všechny dokumenty uvedené v části smlouvy označené jako„ DOKUMENTY K POJISTNÉ SMLOUVĚ“, tedy Informace pro klienta (jejichž součástí jsou: Informace o životním pojištění [anonymizováno], Sdělení klíčových informací k životnímu pojištění [anonymizováno] a Informace o zpracování osobních údajů), Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění osob, Zvláštní pojistné podmínky pro životní pojištění [anonymizováno], Zvláštní pojistné podmínky pro úrazové pojištění, Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění pro případ nemoci, Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění pro případ invalidity, Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění pro případ zajištění zdravotní péče, Modelace předpokládaného vývoje účtu pojistníka, Přehled poplatků a parametrů pojištění a Oceňovací tabulky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s uvedenými dokumenty před uzavřením pojistné smlouvy seznámil a že si je vědom, že některé z těchto dokumentů tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy a upravují rozsah pojištění, jeho omezení (včetně výluk), práva a povinnosti účastníků pojištění a následky jejich porušení a další podmínky pojištění a pojistník je jimi vázán stejně jako pojistnou smlouvou (prokázáno pojistnou smlouvou). V Přehledu poplatků a parametrů pojištění, jež je nedílnou součástí pojistné smlouvy, byl sjednán poplatek ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy (prokázáno pojistnou smlouvou, přehledem poplatků a parametrů pojištění). Všeobecné pojistné podmínky vázané k předmětné pojistné smlouvě ve svém čl. 7 odst. 7 upravují, že pokud pojistné nebylo zaplaceno včas a ve sjednané výši, je pojistitel oprávněn požadovat úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného (prokázáno všeobecnými pojistnými podmínkami). Žalovaný byl upomenut k zaplacení dlužného pojistného (prokázáno upomínkou k zaplacení dlužného pojistného, dodejkou, výpisem z interního systému žalobkyně). Pojištění bylo ukončeno uplynutím dne 31. 5. 2021, o čemž byl žalovaný informován ukončením pojistné smlouvy (prokázáno ukončením pojistné smlouvy, výpisem z interního systému žalobkyně). Posléze byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného pojistného pokusem o smír (prokázáno pokusem o smír, výpisem z interního systému žalobkyně). Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby (prokázáno předžalobní upomínkou, podacím archem). Pojištění bylo žalovanému tedy mj. poskytováno v období od 1. 2. 2021 do 1. 6. 2021, kdy pojištění zaniklo z důvodu neplacení pojistného, za což žalobkyni náleží pojistné ve výši 5 096 Kč (4 měsíce neplacení * 1 274 Kč = 5 096 Kč). Žalobkyně doložila též Sazebník nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění (prokázáno sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli pojistnou smlouvu podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaný smluvní povinnosti nesplnil a ocitl se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto vedle nesplacené jistiny dle § 1970 o. z. nárok na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. a jež je kapitalizován na částku 298 Kč, neboť za žalobkyní specifikované období lze zákonný úrok počítat toliko z částky 5 446 Kč, nikoliv z částky 5 746 Kč, jak plyne z níže uvedeného. 8. Stran poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení pojistné smlouvy pro neplacení pojistného lze konstatovat, že sjednání tohoto poplatku, jež bylo v rámci uzavřené pojistné smlouvy, v níž bylo odkázáno jednak na Všeobecné pojistné podmínky a též na Přehled poplatků a parametrů pojištění pro sazbu [anonymizována dvě slova], kde byla výše předmětného poplatku zcela jednoznačně uvedena a žalovaný jakožto spotřebitel měl možnost se s uvedenými informacemi a konkrétními poplatky seznámit, odpovídá ustálené judikatuře představované např. nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 7. 2016, sp. zn. 33 Cdo 5688/2015, a též rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 Cdo 86/2015, a tedy i v této části je nárok žalobkyně oprávněný. 9. Žalobkyně svůj nárok v této části prokázala, žaloba je v této části důvodná a soud proto žalobě částečně vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Stran částky 300 Kč soud žalobu zamítl. Žalobkyně nárok na částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s upomínáním žalovaného k zaplacení částky vyvozuje ze smluvních ujednání a konkrétně pak z čl. 7 odst. 7 všeobecných pojistných podmínek ve spojení se Sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, a to za pokus o smír po zániku pojištění ve výši 300 Kč. Žalobkyně uvedla, že veškeré uplatněné náklady za vystavené upomínky vycházejí z aktuálního Sazebníku nákladů a jsou uvedeny a specifikovány na webové adrese žalobkyně, přičemž tyto žalobkyně pokládá za náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně na uvedené upozorňovala žalovaného již v rámci oznámení o zániku pojistné smlouvy. Soud však této argumentaci nemůže přitakat. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, obsahuje:„ 30. Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. 31. V této souvislosti Ústavní soud upozorňuje na to, že nelze závěry Ústavního soudu interpretovat jako a priori vyloučení (příkladmo) jmenovaných podstatných ujednání ze spotřebitelských smluv obecně, nýbrž zejména jako omezení jejich uplatnění v tzv. všeobecných obchodních podmínkách. Ústavní soud nyní odhlíží od skutečnosti, že fakticky je smluvní svoboda spotřebitele při určování, které ujednání bude uvedeno ve smlouvě a které ve všeobecných podmínkách, pouze zdánlivá, neboť obě listiny ve formulářové podobě připravuje dodavatel a s ohledem na nepoměr ve vyjednávací síle dodavatele a spotřebitele je na první pohled patrné, že se spotřebitel jen stěží může domoci změny předem připravených smluvních ujednání. (…) 33. Z uvedeného plyne konečný závěr, který dopadá na věc stěžovatele, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje