19 C 327/2018 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení vlastnického práva k části pozemku vedeného pod [parcelní číslo], [územní celek], k.ú. [část obce], č. [list vlastnictví], výměra 27 m2. Žalobce uvedl, že je původním vlastníkem 7/8 pozemku [číslo] (původně se jednalo o pozemek [číslo]), kdy žalobce nabyl 1/2 uvedeného pozemku (1/4 nabyla [jméno] [příjmení] a 1/4 [jméno] [příjmení]) na základě trhové smlouvy ze dne 24. 1. 1949. V průběhu času nabyl žalobce další část tohoto pozemku a celkově tak vlastnil 7/8 pozemku, které následně převedl na základě kupní smlouvy dne 4. 4. 2017 na Mgr. [jméno] [příjmení]. Následně byla na části pozemku [číslo] (na 27 m2) v průběhu 50. let bez jakéhokoliv souhlasu žalobce postavena prodejna. Prodejna byla postavena z větší části na sousedním pozemku [číslo] nicméně přesáhla tento pozemek a zasáhla zčásti i do pozemku [číslo] jehož spoluvlastníkem byl v té době žalobce (27 m2). Tento přesah prodejny do pozemku [anonymizováno] žalobce označuje jako část„ u“ (resp. tak je označována část pozemku [číslo] pod prodejnou). Následně v roce 1971 v souvislosti se zápisem budovy [adresa] (prodejny) byla tato část„ u“ oddělena od pozemku [číslo] byla sloučena s pozemkem [číslo] (na kterém z větší části stála prodejna, [adresa]), to vše podle geom. plánu [číslo]. Tato změna je patrná v evidenci nemovitostí, avšak o převodu části pozemku neexistuje žádná listina. Následně byl v roce 1999 rozdělen pozemek [číslo] bez vědomí jeho vlastníků na pozemky [číslo] [číslo] na základě geom. plánu [číslo] kdy do pozemku [číslo] nebylo promítnuto oněch 27 m2, které byly dříve přiřazeny k pozemku [číslo]. Část„ u“ tak byla přičleněna k pozemku [číslo] bez jakéhokoliv právního titulu a žalobce se tak domáhá určení, že je vlastníkem této části pozemku. Proto podal žalobu na určení vlastnického práva proti osobě, která je nyní jako vlastník pozemku zapsaná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4593/2010). Později žalobce dodal, že smlouva z 1. 11. 1983, na základě které měla být část u převedena, nebyla podepsána (viz č.l. 145 spisu), a tedy zde není platný titul pro převod vlastnického práva. 2. Žalovaná se bránila tím, že žaloba je neurčitá. Dále uvedla, že si není vědoma toho, že by ohledně předmětného pozemku byl evidován v katastru nemovitostí (dále i jako„ KN“) chybný stav. Dále namítla vydržení vlastnického práva (viz č.l. 61 spisu). 3. Vedlejší účastník na straně žalované - [název vedlejší účastnice] vstoupila do řízení podáním ze dne 4. 9. 2019 (viz č.l. 82 spisu) a uvedla, že daný nárok neuznává, jelikož pozemek je již dozajista vydržen, neboť je vlastněn žalovanou déle než 10 let (viz č.l. 98 spisu). Nebylo dostatečně prokázáno tvrzení o výměře původního pozemku ani není skutkově popsáno srovnání identifikace pozemků. Dále tvrdila, že žalobce již není vlastníkem pozemku [číslo] nemá tak aktivní legitimaci (nadto již před prodejem byla provedena digitalizace KN s vysokou přesností hranic pozemků a výměr). Žalobce přitom neměl žádné výhrady a ani je v kupní smlouvě, kterou pozemek prodal na 3. osobu, neuvedl - vlastnictví tak pro něj nebylo sporné. V kupní smlouvě žalobce přímo uvedl, že mu nejsou známy žádné vady na nemovitosti – pozemku [číslo] Ani v KN nebyla zaspána jakákoliv poznámka týkající se spornosti předmětných pozemků, byť týkající se toliko výměry. Je-li zde technická chyba ve výměře či hranici pozemku, pak k jejímu projednání není příslušný soud. Dále městská část poukazuje na dobrou víru v zápis KN a princip materiální publicity, kdy vlastnické právo k předmětnému pozemku je zapsáno ve prospěch žalované více než 10 let. V neposlední řadě městská část uvádí, že pokud by se snad mělo jednat o majetkovou křivdu, pak měl žalobce svůj nárok uplatnit v restituci, což ale neuplatnil a jeho majetkové právo tak bylo prekludováno (viz č.l. 99 spisu). Nový vlastník pozemku [číslo] dal podnět k řízení o opravy chyby údajů KN a v řízení [číslo jednací] - [číslo] nebylo jeho podnětu vyhověno (nebyly shledány chyby v označení pozemku či jeho výměře). [ulice] část dále poukázala na to, že žalobce se domáhá určení vlastnického práva k pozemku jakožto k celku, ačkoliv byl spoluvlastníkem pozemku s podílem 7/8. Aktivní legitimaci žalobce neměl, jelikož pozemek prodal před podáním žaloby (viz č.l. 155 spisu). 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: a. z výměru ze dne 26. 6. 1953 vyplývá, že se uděluje stavební povolení ke stavbě činžovních domů na pozemcích [číslo] (jedná se o pozemky, které se nachází v blízkosti druhé strany pozemku [číslo] než je strana potravin, prokázáno výměrem v tištěné a i ručně psané podobě, viz přílohová obálka k č.l. 108). Tento důkaz tedy přímo nesouvisí s pozemky [číslo]. b. z výměru ze dne 4. 11. 1954 vyplývá, že bylo vydáno povolení obývati a užívat novostavbu činžovních domů na pozemcích [číslo] (jedná se o pozemky, které se nachází v blízkosti druhé strany pozemku [číslo] než je strana potravin, prokázáno výměrem v tištěné a i ručně psané podobě, viz přílohová obálka k č.l. 108). Tento důkaz tedy přímo nesouvisí s pozemky [číslo]. c. z výměru ze dne 5. 2. 1958 vyplývá, že je žádáno o přidělení čísla popisného k domu vystavěného na staveništích na pozemcích [číslo] v [část obce] s tím, že se novostavbě určuje popisné [číslo] (jedná se o stavbu na druhé straně pozemku [anonymizováno], než byla stavba potravin) (prokázáno výměrem, viz přílohová obálka k č.l. 108). Tento důkaz tedy přímo nesouvisí s částí pozemku u a budovou (stavbou) potravin. d. z výměru ze dne 9. 6. 1958 vyplývá, že byla připuštěna stavba činžovního tří-domu a distribuční jednotky (potravin) na pozemcích [číslo] v [obec a číslo] – [část obce] (prokázáno výměrem, viz přílohová obálka k č.l. 144). e. z polohopisného a výškového plánu z 22. 11. 1960 vyplývá, že pozemek [číslo] v k.ú. [část obce] o původní výměře 444 m2 bude rozdělen na: -) část„ u“ o výměře 37 m2 (tato část kopíruje stranu budovy na pozemku [anonymizováno] – tedy potravin a byla tak vyčleněna zřejmě kvůli přesahu budovy na pozemku [anonymizováno], čemuž napovídá právě tvar pozemku„ u“, který je stejně dlouhý jako stavba potravin) -) zbývající část o výměře 407 m2 (prokázáno plánem, viz přílohová obálka k č.l. 13, podrobnější verze plánu viz přílohová obálka k č.l. 144). f. dne 8. 11. 1971 byl navržen zápis změny dle zák. č. 22/64 Sb. na základě hospodářské smlouvy, kdy se převedly do operativní správy [anonymizováno 5 slov] [obec a číslo] (dále i jako„ [anonymizováno]“) s účinností od 1. 10. 1971 pozemky [číslo] se zbytek 1 a zbytkem 2. (prokázáno návrhem na zápis změny a přehledem s doručenkami, viz přílohová obálka k č.l. 52). Tento zápis se tak netýká pozemku [číslo] části„ u“, a proto nebylo potřeba zkoumat, zda je listina podepsaná či nikoliv, atd. g. z dopisu KN adresovanému [anonymizováno 5 slov] [obec a číslo] ze dne 1. 11. 1983 vyplývá, že KN neměl k dispozici listiny ohledně převodu daného pozemku [číslo] komunikace od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce]. Dotaz je vpravo nahoře označen [číslo] (prokázáno dopisem, viz přílohová obálka k č.l. 52, rovněž lépe čitelné v přílohové obálce k č.l. 144). h. z návrhu na zápis záznamem do KN ze dne 1. 6. 1999 vyplývá, že [název vedlejší účastnice] (vedl. úč.) žádala o rozdělení pozemku [anonymizováno] v k.ú. [část obce] na pozemky [číslo] [číslo] kdy na pozemku [číslo] se měl nacházet dům [adresa] (umístění tohoto domu na pozemku [číslo] pak vyplývá i ze sdělení [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] – odbor stavebně dopravní ze dne 15. 4. 1999 a geometrického plánu z 13. 5. 1997, [číslo] prokázáno návrhem na zápis záznamem do KN, sdělením [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] – odbor stavebně dopravní a geometrickým plánem, viz přílohová obálka k č.l. 144). S ohledem na geometrický plán je vidět, že budova [adresa] se nachází na pozemku [číslo] jen okrajově, zřejmě se tak jedná o přesah stavby (pozn. soudu). i. z polohopisného a výškového plánu ze dne 4. 7. 2017 od [titul] [jméno] [příjmení] vyplývá, že pozemek [číslo] v k.ú. [část obce], na kterém se nachází dům (potraviny)„ zasahuje“ do pozemku [číslo] tak, že ten netvoří čistý obdélník, ale je zde přesah domu a pozemku [číslo] do tvrzených původních hranic pozemku [anonymizováno] (později [číslo]) (prokázáno plánem, viz přílohová obálka k č.l. 13) j. z kupní smlouvy ze dne 4. 4. 2017 uzavřené mezi žalobcem a [příjmení] [příjmení] týkající se prodeje spoluvlastnického podílu 7/8 k pozemku [číslo] o výměře 409 m2 v k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že ve smlouvě bylo v čl. 4 uvedeno, že na spoluvlastnickém podílu neváznou žádné právní vady ani práva 3. osob s výjimkou věcného břemene užívání pro [jméno] [příjmení] zemřelou dne 2. 7. 1961 Smlouva byla podepsána s úředním ověřením podpisů (prokázáno kupní smlouvou, viz přílohová obálka k č.l. 1). k. ze sdělení KN ze dne 25. 9. 2018 vyplývá, že pozemek [číslo] byl původně ve vlastnictví žalobce z 1/2, [jméno] [př