25 C 72/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, žalovaná nastoupila dne [datum] do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], konkrétně [anonymizováno] [číslo] směr [obec], čímž využila služeb provozované právní předchůdkyní žalobkyně a uzavřela tak s ní smlouvu o přepravě osob. Téhož dne byla provedena přepravní kontrola žalované, při které se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a neuhradila tak stanovené jízdné a smluvní přirážku dle přepravních podmínek. Žalovaná byla pověřeným zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně na místě vyzvána k zaplacení dlužné částky, což však neučinila. Dne [datum] byla pohledávka postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná dosud dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se k jednání nařízenému na den [datum] bez omluvy nedostavila, ač jí byla žaloba spolu s předvoláním k jednání a s poučením o následcích nedostavení se doručena fikcí dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Vzhledem k tomu, že dle § 202 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu ve věci samé: 5. Žalovaná dne [datum] nastoupila do vlaku [číslo] směr [obec] provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně, přičemž při kontrole pověřeným zaměstnancem právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaná neprokázala se platným jízdním dokladem, o čemž bylo sepsáno potvrzení o nedodržení [anonymizováno] [variabilní symbol] [číslo] a [anonymizována tři slova]. Žalobkyni tak podle přepravních podmínek vznikl nárok na úhradu jízdného ve výši 103 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná však neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena dne [datum], a tato změna věřitele byla žalované oznámena spolu s předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela nástupem do dopravního prostředku provozované právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o přepravě ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a byla tedy (za použití vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu) povinna dodržovat přepravní podmínky stanovené v přepravním řádu dopravce. Jelikož se žalovaná v den, kdy byla kontrolována, neprokázala platným jízdním dokladem, byla povinna zaplatit jak jízdné, tak i přirážku k jízdnému jako sankci za nastoupení jízdy bez zaplacení jízdného. Žalovaná však své smluvní povinnosti nesplnila, když dluh včas neuhradila, a ocitla se v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně, na niž byla pohledávka za žalovanou postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. má proto právo jak na úhradu jistiny, tak i na úhradu úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o. z.. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 103 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Odměnu a náhrady zástupce žalobkyně omezil soud v souladu s § 14b AT, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení právního zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč.