27 C 57/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu Praha - východ dne 11. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s tím, že účastníci dne 24. 12. 2016 uzavřeli smlouvu o poskytování internetové televize Lepší.TV pod uživatelským jménem [anonymizováno]. Na základě smlouvy žalovaný převzal [příjmení] [příjmení] a zavázal se jen po ukončení smlouvy vrátit nebo odkoupit za 1 999 Kč. Dále se zavázal hradit 199 Kč měsíčně za službu [anonymizováno] a 89 Kč měsíčně za pronájem [anonymizováno] BOXu. Za služby a pronájem nehradil řádně a včas. Vznikl mu tak dluh ve výši 426 Kč, který sestává z částky 294 Kč za služby a 132 Kč za pronájem boxu. Žalobkyně dále uplatnila sankci za odstoupení od smlouvy dne 4. 6. 2017 ve výši 3 808 Kč a ve výši 1 999 Kč za nevrácený [anonymizováno] BOX.. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně a žalovaného soud usnesením vyzval, aby se ve lhůtě 7 dnů vyjádřil k žalobě a zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud žalovaného zároveň poučil, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný na tuto výzvu do současné doby nijak nereagoval. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na §202 odst. 2 o.s.ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne 24. 12. 2016 uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o poskytování internetové televize, ve které se žalovaný zavázal hradit poplatky za služby poskytované žalobkyní, za pronájem zařízení a případně uhradit žalobkyni smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Žalovaný nehradil řádně a včas smluvní vztah byl ke dni 4. 6. 2017 ukončen. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, žalovaný však své povinnosti nesplnil. Na poplatcích, za pronájem zařízení a na sjednané sankci tak vznikl žalovanému dluh ve výši 6 233 Kč. Výše uvedený skutkový stav soud hodnotí po právní stránce takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací přístupu k síti internet dle ust. § 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Vztah mezi účastníky se řídil smlouvou a Všeobecnými podmínkami. Smluvní pokuta byla sjednána písemně v souladu s úpravou obsaženou v § 2048 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly žalobkyní poskytovány služby a za tímto účelem jí bylo zapůjčeno zařízení [příjmení] [příjmení]), které mělo být vráceno žalobkyni po skončení smlouvy. Také bylo prokázáno, že právní vztah mezi účastníky byl ukončen. Vzhledem k výše uvedenému soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a dlužných poplatků za poskytování služeb byl dostatečně prokázán. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zapůjčené zařízení žalobkyni k dnešnímu dni vrátil a poplatky uhradil. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč.