29 C 13/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 5 925 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný, jako provozovatel motocyklu [registrační značka] [příjmení] č. [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), v době od 1.2.2020 – 31.8.2020, tedy po dobu 213 dnů, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jinému provozem vozidla, čímž porušil povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) (dále jen„ zákon“), a vznikla mu tak dle § 4 odst. 1 zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o/ vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon (dále jen„ vyhláška“), povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den nepojištění vozidla ve výši 25 Kč, který tak odpovídá částce 5 325 Kč (počet dnů nepojištění 213 násobeno částkou 25 Kč) a náklady žalobkyně spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona ve výši 2 x 300 Kč, celkem tedy 5 925 Kč s úrokem z prodlení od 21.6.2021. 2. Právní zástupkyně žalobkyně se z ústního jednání omluvila, žalovaný se k ústnímu jednání nedostavil. Soud proto dle § 101 odst. 3 o.s.ř. o věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Strana žalovaná je občanem Ruské federace. S přihlédnutím k neexistenci dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a státem strany žalované, jež by právní vztah, který je předmětem řízení, upravovala, soud určil svoji pravomoc k projednání této věci dle čl. 4 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, dle kterých platí, že (cit.)„ Nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu“ a„ Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v něm mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť strana žalovaná měla v době nepojištění vozidla bydliště na území České republiky. 4. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 4 odst. 1 písm. b/ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17.6.2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), dle něhož platí, že„ V míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3, a aniž jsou dotřeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto: smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště.“ Soud potom vychází z toho, že okamžikem, kdy strana žalovaná jako vlastník či provozovatel motorového vozidla přestane mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jinému provozem vozidla, tak mezi účastníky řízení vznikne ze zákona smluvní vztah, na jehož základě je žalobkyně povinna za stranu žalovanou nahradit osobě poškozené vozidlem ve vlastnictví či provozovaným stranou žalovanou náhradu škody/újmy a naopak strana žalovaná je povinna žalobkyni uhradit příspěvek za nepojištěné vozidlo a žalobkyní vyplacenou náhradu poškozenému. Účastníci řízení si potom rozhodné právo nezvolili a žalobkyně, jako poskytovatel služby hradit za stranu žalovanou škodu a inkasovat příspěvek za nepojištěné vozidlo, má obvyklé bydliště v České republice. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: žalovaný je vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalobkyně žalobce vyzvala k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s vymáháním příspěvku v termínu do 13.1.2021 a 21.5.2021 s náležitostmi stanovenými v § 4 odst. 6 s 7 zákona. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dopisem ze dne 14.7.2021 a 13.9.2021, žalovaný však přesto na svůj dluh neuhradil nic (důkazy: výzva k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínka o úhradu nedoplatků příspěvku do garančního fondu žalobkyně, předžalobní upomínka, doklad o odeslání). 6. Podle § 1 odst. 2 písm. a/, b/ zákona platí, že (cit.)„ …musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené,“ a že„ může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.“ V § 4 odst. 1 zákona je stanoveno, že„ Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (tj. žalobkyni, pozn. soudu) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno“, přičemž dle § 4 odst. 2 písm. a/ a b/ zákona se má za to, že„ Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.“ Výše příspěvku je upravena v § 4 odst. 3 zákona tak, že„ Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla“, náklady spojené s uplatněním příspěvku potom v § 4 odst. 4 zákona„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek“ s tím, že výše těchto nároků je upravena v § 4 odst. 5 zákona„ Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“ Dle § 2 odst. 1 písm. o/ vyhlášky činí denní sazba příspěvku 86 Kč. Ohledně vzniku nároku na příspěvek potom dle § 4 odst. 6 a 7 zákona platí, že„ Povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla,“ a že„ Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu.“ 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy (viz bod 5 tohoto rozsudku) podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě (viz bod 1 tohoto rozsudku), rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadované úroky z prodlení dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Lhůta k plnění nemusí být ve výroku II. učena, neboť vyplývá z § 160 odst. 1 o.s.ř. a je třídenní, jak uvedl Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 3571/2007 ze dne 10.2.2009 (cit.)„ Nejasnost výroku soudního rozhodnutí nenastane ani tehdy, pokud v něm lhůta ke splnění uložené povinnosti konkrétně nebyla určena. V takovém případě by totiž byla na místě aplikace ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Uvedené ustanovení vymezuje podpůrně konkrétní lhůtu pro situace, že by soud ve výroku rozhodnutí lhůtu ke splnění uložené povinnosti neurčil.“ 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného