CS · EN DE FR brzy

29 C 233/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 4

ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:29.C.233.2022.1
Datum: 2022-11-09
Předmět: O zaplacení 2 591,62 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1998 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 Sb."]
["peněžité plnění"]
O co šlo: O zaplacení 2 591,62 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1998 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2662 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o účtu [číslo] (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalované zřízen sporožirový účet. Žalované na tomto účtu vznikl debetní zůstatek a žalovaná byla povinna jej vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku byla žalovaná povinna platit právnímu předchůdci žalobkyně z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení v zákonné výši. Jelikož žalovaná na nepovolený debetní zůstatek ničeho nezaplatila, převedl právní předchůdce žalobkyně pohledávku dne 1. 5. 2021 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyrozuměl o této skutečnosti žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 s účinností ke dni 1. 9. 2021 na žalobkyni. Ke dni postoupení žalované pohledávky sestával dluh z dlužné jistiny ve výši 2 591,62 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 117,25 Kč. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státním občanem Maďarské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 3. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaná projevila souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, proto soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 6. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 24. 11. 2018 smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované zřídit a vést sporožirový účet. Žalovaná se zavázala na tomto účtu udržovat kladný zůstatek. Pro případ vzniku debetního zůstatku měla žalovaná povinnost tento vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku byla žalovaná povinna platit právnímu zástupci žalobkyně z nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení v zákonné výši. Žalované vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 591,62 Kč. Jelikož žalovaná na nepovolený debetní zůstatek ničeho nezaplatila, vypověděl právní předchůdce žalobkyně smlouvu a převedl pohledávku dne 1. 5. 2021 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyrozuměl o této skutečnosti žalovanou. Právní předchůdce žalobkyně postoupil žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 8. 2021 s účinností ke dni 1. 9. 2021 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Ke dni postoupení žalované pohledávky sestával dluh z dlužné jistiny ve výši 2 591,62 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 117,25 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 8. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 9. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), protože předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. 10. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované zřídit a vést účet a žalovaná se zavázala udržovat na účtu kladný zůstatek. Pro případ vzniku záporného debetního zůstatku byla žalovaná povinna tento záporný debetní zůstatek vyrovnat a současně platit právnímu předchůdci žalobkyně úroky z prodlení dle § 1970 o. z. Žalované vznikl záporný debetní zůstatek ve výši 2 591,62 Kč, který však i přes výzvu právního předchůdce žalobkyně nevyrovnala, a proto právní předchůdce žalobkyně smlouvu vypověděl v souladu s §1998 o. z. a smlouvou. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dlužnou částku uhradila něčeho víc, než tvrdila žalobkyně, čímž neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalovanou částku včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 591,62 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 13. Třídenní lhůtu k náhradě nákladů řízení soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení na účet právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Citovaná ustanovení

§ 1879 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)§ 1998 (89/2012 Sb.)§ 2662 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situacePrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.