30 C 206/2020-184 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala určení vlastnictví žalovaného k osobnímu vozidlu [značka automobilu], rok [anonymizováno] [rok], [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen vozidlo [značka automobilu]). Žalobkyně se stala vlastnicí vozidla [značka automobilu] v roce 2012. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej vozidla [značka automobilu] za kupní cenu 2 600 Kč. Žalovaný v pozici kupujícího dále svým podpisem této kupní smlouvy převzal dle znění článku IV. odstavce 2 veškerou odpovědnost týkající se předmětného vozidla včetně převodu, kdy žalovaný převzal plnou moc k převodu. Kupní smlouva ze dne [datum] byla účastníky řádně podepsána a žalovaný převzal do svého výhradního držení i vozidlo [značka automobilu]. Žalovaný neučinil žádné kroky a nerealizoval převod vozidla [značka automobilu] na svou osobu. Žalobkyně byla přesvědčena, že žalovaný svou povinnost splnil, ovšem takto se nestalo a toto žalobkyně zjistila z doručené výzvy k uhrazení pokuty. V daném případě se jednalo o výzvu městské části [obec a číslo], Úřad městské části [obec a číslo], odbor správních agend, oddělení přestupků ze dne 11. 5. 2020 sp. zn. Sp [spisová značka]. Pokuta činila 500 Kč z titulu neoprávněného parkování vozidla [značka automobilu] dne [datum] v 19:01 hodin v lokalitě [ulice], [obec a číslo]. Žalobkyně pokutu uhradila. Žalobkyně uvedla, že má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k vozidlu, neboť žalobkyně není faktickou majitelkou osobního vozidla, toto vozidlo nemá ve svém držení, vozidlo neprovozuje a z hlediska zápisu v registru osobních vozidel je stále vedena jako majitelka vozidla, která de facto z tohoto hlediska odpovídá za provoz vozidlo a případně za vzniklé škody, náklady spojené s dopravní nehodou, odškodnění poškození, úhrad pokut, trestní odpovědnost za přestupky, dopravní nehody, odcizení, spáchání trestného činu provozem tohoto vozidla a tak dále. Žalobkyně má důvodnou obavu, že by mohlo reálně dojít k jakékoliv výše uvedené skutečnosti. 2. Žalovaný uvedl, že převod vozidla [značka automobilu] neprovedl proto, že už mu bylo opraveno jeho vozidlo a ten, kdo mu vozidlo opravoval, řekl, že vozidlo [značka automobilu] převede na sebe pro přítelkyni. 3. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: - kupní smlouva ze dne [datum], - kupní smlouva mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum], - výzva k úhradě ze dne [datum] městské části [obec a číslo], - platební údaje k uhrazené částce, - údaje k řidiči s popisem přestupku, - potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], - výzva ze dne [datum] včetně dodejky. 4. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, jeli na tom naléhavý právní záměr. 5. Soud shledal naléhavý právní záměr na určení vlastnictví k vozidlu [značka automobilu], aby byl najisto postaven stav faktický a právní a vůči třetím osobám byl tento stav zjevný. 6. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] se žalobkyně stala vlastnicí vozidla [značka automobilu]. 7. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem bylo vozidlo [značka automobilu]. V bodě IV. 2 žalovaný uvedl, že přebírá veškerou odpovědnost týkající se vozidla včetně převodu, kdy dostal plnou moc k převodu. 8. [ulice] část [obec a číslo], Úřad městské části [obec a číslo], odbor správních agend, oddělení přestupků zaslal žalobkyni výzvu ze dne 11. 5. 2020 pod sp. zn. Sp [spisová značka] k úhradě částky 500 Kč, neboť dne [datum] v 19:01 hodin v lokalitě [ulice], [obec a číslo], kdy nezjištěný řidič vozidla [registrační značka] porušil ustanovení § 4 písm. c) zákona o silničním provozu při parkování, a dopustil se tak přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu. Součástí výzvy byly i platební údaje k uhrazení v určité částce, kdy žalobkyně tuto částku uhradila, což vyplývá z potvrzení o provedené platbě. 9. Žalovaný nezpochybňoval, že vozidlo [značka automobilu] od žalobkyně koupil, uváděl, že vozidlo přenechal jiné osobě. Žalovaný byl vyzván soudem a poučen podle § 118a o. s. ř., aby označil osobu, na kterou vozidlo převedl. Žalovaný na toto nereagoval. 10. Žaloba je důvodná. 11. Mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byla uzavřena kupní smlouva na vozidlo [značka automobilu] ve smyslu ustanovení § 2079 a násl. Žalovaný se stal vlastníkem vozidla [značka automobilu]. 12. Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. V době vyhlášení rozsudku žalovaný neprokázal, že vozidlo [značka automobilu] převedl na další osobu. 13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná a vznikly jí náklady řízení ve výši 19 622,44 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 17 622,44 Kč, a to podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když vozidlo [značka automobilu] je věcí penězi ocenitelnou, avšak soud nezná současný stav vozidla, jehož rok výroby je 1998, a tudíž hodnotu věci lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, a to za 7 úkonů právní služby (převzetí věci, podání návrhu, písemné vyjádření ze dne [datum], 4x účast na jednáních dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) po 1 500 Kč za úkon, půl úkon za nekvalifikovanou předžalobní výzvu, 8 režijních paušálů po 300 Kč k uvedeným úkonům, podle § 13 odst. 1 citované vyhlášky cestovné autobusem z [obec] do [obec] a zpět a po [obec] za jednání v červnu 2021 ve výši 224 Kč (110 Kč + 90 Kč + 24 Kč) a 3x 230 Kč (110 Kč + 90 Kč + 30 Kč), 21 % DPH ve výši 3 058,44 Kč O povinnosti žalovaného nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.