38 C 3/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne 27. 2. 2020 na ní byla žalovaná pohledávka postoupena společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela dne 9. 5. 2016 s žalovanou smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb (dále jen Smlouva“), v níž se právní předchůdce žalobce zavázal pro žalovanou zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaná však v rozporu se Smlouvou nezajistila na svém bankovním účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke vzniku dluhu ve výši 4 750 Kč. Jelikož žalovaná dluh v přiměřené lhůtě nezaplatila, přistoupil právní předchůdce žalobkyně dne 23. 1. 2020 k odstoupení od Smlouvy. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Soud zjistil, že žalovaná je italským státním příslušníkem, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 2. 6. 2022, přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval dle § 157 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], smlouva o postoupení pohledávek vyrozumění o postoupení pohledávky, předžalobní výzva k úhradě ze dne 7. 4. 2020, smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 9. 5. 2016, výpis z osobního účtu, produktové podmínky k poskytování vybraných bankovních služeb, odstoupení od smlouvy) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na nějž byl žalovaný nárok postoupen společností [právnická osoba] Uvedená postoupení žalované pohledávky byla oznámena žalované. 7. Dne 9. 5. 2016 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovanou Smlouvu, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné Všeobecné obchodní podmínky, Ceník a Produktové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce zřídil žalované běžný účet a předal jí I-PIN a T-PIN. Žalovaná se zavázala platit právnímu předchůdci žalobkyně za zřízení a vedení účtu poplatky ve výši stanovené ceníkem, přičemž za tímto účelem měla žalovaná povinnost zajistit na svém bankovním účtu dostatečný peněžní zůstatek, aby mohly být tyto poplatky strženy. Žalovaná nezajistila na svém bankovním účtu dostatečný peněžní zůstatek k úhradě poplatků, čímž jí vznikl dluh ve výši 4 750 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a proto právní předchůdce žalobce dne 23. 1. 2020 odstoupil od Smlouvy. Žalobkyně odeslala žalované předžalobní výzvu. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobce postoupena. 11. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. Na základě Smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalované zřídit a vést bankovní účet a žalovaná se zavázala právnímu předchůdci za poskytnuté služby platit poplatky. Žalovaná porušila svoji smluvní povinnost, když nezajistila na svém bankovním účtu dostatečný peněžní zůstatek pro úhradu smluvních poplatků. Jelikož žalovaná neuhradila takto vzniklý dluh, došlo dle § 2001 o.z. k zániku Smlouvy. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na žalovanou částku něčeho uhradila, a neunesla tak své důkazní břemeno. Soud tedy s ohledem na výše uvedené žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 750 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval ustanovení § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 13. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.