38 C 395/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 11. 3. 2019 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby zaplatit sjednané ceny. Žalovaný dále s žalobkyní uzavřel kupní smlouvu na zařízení a Dohodu o splátkách ceny zařízení. Předmětem kupní smlouvy bylo zařízení: Huawei LTE CPE [anonymizováno]. Celková výše kupní ceny činila 1 777 Kč, žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku ve výši 337,01 Kč, o zbytku ceny žalobkyně s žalovaným ujednali splátky ve výši 60 Kč po dobu 24 měsíců. Žalovaný své povinnosti plynoucí mu z výše uvedené smlouvy řádně neplnil, když nehradil včas a řádně vystavená vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 9. 2019 v částce 1 232 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 10. 2019, v částce 689 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 11. 2019, v částce 1 052 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 12. 2019 v částce 1148 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 1. 2020 v částce 509 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 2. 2020 v částce 509 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 3. 2020 v částce 509 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 4. 2020 v částce 5 061,03 Kč. Po sečtení výše uvedených vyúčtování lze dospět k součtu, který je vyšší než žalobkyní uplatňována částka, žalobkyně však uplatňuje tuto nižší částku, tzv. ve prospěch žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 2. 3. 2021, žalovaný neuhradil ničeho. 2. V žalobě jsou vylíčeny všechny podstatné skutkové okolnosti svědčící o oprávněnosti nároku žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem cizího státu. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.) otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc neupravuje, a vzhledem k tomu, že neexistuje ani žádná jiná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Ruská federace sjednali zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů ze shora uvedeného druhu smluv a která by se ve smyslu čl. 307 odst. 1 Smlouvy o založení [příjmení] použila místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, posuzoval soud svou pravomoc nejprve podle citovaného nařízení, které se vzhledem k zásadě přednostní aplikace komunitárního práva má aplikovat přednostně před ustanovením zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním. Podle čl. 4 citovaného nařízení je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky. 5. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 25. 10. 2021, a žalobkyni dne 18. 10. 2021. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 6. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10.000 Kč. Soud proto postupoval podle § 157 odst. 4 zák. o.s.ř. a z provedených důkazů (Smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací [číslo]; Dohoda o splátkách zařízení [číslo]; vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] objednávková faktura [číslo]) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 11. 3. 2019 Smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a při splnění smluvních podmínek zprostředkovávat přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal uhradit za poskytnuté služby sjednané ceny. Žalobkyně s žalovaným dále uzavřela kupní smlouvu a dohodu o splátkách ceny zařízení, jejímž předmětem bylo zařízení Huawei [anonymizována tři slova], za celkovou kupní cenu ve výši 1 777,01 Kč. Žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku ve výši 337,01 Kč a zavázal se zbylou část kupní ceny uhradit ve 24 splátkách po 60 Kč, dle objednávkové faktury [číslo]. Žalovaný nehradil sjednané splátky kupní ceny výše uvedeného zařízení řádně a včas a dostal se s úhradou vyúčtované částky do prodlení, a to na základe vyúčtování [číslo], splatné dne 3. 9. 2019 v částce 1 232 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 10. 2019, v částce 689 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 11. 2019, v částce 1 052 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 4. 12. 2019 v částce 1148 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 1. 2020 v částce 509 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 2. 2020 v částce 509 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 5. 3. 2020 v částce 509 Kč, vyúčtování [číslo] splatné dne 3. 4. 2020 v částce 5 061,03 Kč. Žalovaný ničeho na dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně žalovanému zaslala dne 17. 8. 2017 výzvu k úhradě dluhu. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací dle ust. § 63 zák. č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Žalobkyně na základě smlouvy poskytovala služby elektronických komunikací a zprostředkovávala přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. Mezi účastníky byla dále uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly žalobkyní poskytovány elektro komunikační služby a za tímto účelem mu bylo prodáno mobilní zařízení, přičemž žalovaný při převzetí uhradil jeho částečnou cenu ve výši 337,01 Kč. Ohledně zbytku ceny účastníci sjednali splátky ve výši 60 Kč po dobu 24 měsíců. Žalovaný však řádně a včas nehradil vystavená vyúčtování z výše uvedených smluv, o čemž byl žalobkyní upozorněn prostřednictvím vystavených vyúčtování. Žalovaný netvrdil, ani neprokázal, že by za poskytnuté zboží a služby vyúčtované žalobkyni něčeho uhradil, čímž neunesl své důkazní břemeno. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 a. t. (3 x 200 Kč) včetně tří paušálních náhrad výdajů dle § 14b odst. 5 a. t. (3 x 100 Kč). Ze shora uvedeného je s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, nutno přiznat daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.