38 C 49/2022-62 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 10. 11. 2016 uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o sdruženém pojištění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [registrační značka]. Žalobkyně se zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění. Dne 12. 2. 2017 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, na základě kterého žalobkyně poskytla pojistné plnění ve výši 41 942 Kč. Při šetření pojistné události bylo zjištěno, že za vzniklou újmu je zodpovědný žalovaný, a to na základě trestního příkazu OS pro [část Prahy] ne 13. 2. 2017, sp.zn. 6 T 33/2017. Žalobkyně má tak právo ve smyslu § 10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla na náhradu částky, kterou v důsledku nastalé pojistné události vyplatila. Žalovaný dne 27. 8. 2018 uznal dluh co do důvodu a výše včetně úroku z prodlení od 2. 8. 2018 s tím, že se jej zavázal hradit ve splátkách v minimální výši 4 000 Kč měsíčně, splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Žalovaný uhradil celkem 8 splátek v celkové výši 32 000 Kč, ke dni 25. 7. 2019 se dostal do prodlení, a žalobkyně proto neuhrazenou část dluhu zesplatnila. Dne 27. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ukrajinské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech stanoví v čl. 48, že smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou sporů ohledně nemovitého majetku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaná má na území ČR povolen trvalý pobyt. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil jej, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 19. 5. 2022 do vlastních rukou, přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany účastníků do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud postupoval podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. a z provedených důkazů (pojistná smlouva [číslo]; výzva k zaplacení; vyčíslení škody na věci; detail relace o dopravní nehodě; předžalobní upomínka ze dne 27. 10. 2021 vč. podacího archu; všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; sazebník poplatků, trestní příkaz [příjmení] [obec a číslo] ze dne 13. 2. 2021, sp.zn. 6 T 33/2017; dohoda o povolení splátek a uznání dluhu ze dne 27. 10. 2018, uplatnění práva na náhradu ze dne 15. 6. 2018, faktura [číslo] informace o výplatě pojistného plnění ze dne 5. 6. 2018) učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaný spolu dne 10. 11. 2016 uzavřeli pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. BMW 318 [registrační značka]. Žalobkyně se zavázala v případě vzniku pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění. Dne 12. 2. 2017 nastala pojistná událost [číslo] v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody, na základě kterého žalobkyně poskytla poškozené pojistné plnění ve výši 41 942 Kč Trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 2. 2017, sp.zn. 6 T 33/2017 byl žalovaný uznán vinným přečinem § 274 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 13. 2. 2017. Žalovaný dne 27. 8. 2018 uznal dluh co do důvodu a výše včetně úroku z prodlení od 2. 8. 2018 s tím, že se zavázal celkovou částku 41 942 Kč uhradit formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 4 000 Kč, splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Žalovaný uhradil celkem 8 splátek v celkové výši 32 000 Kč, ke dni 25. 7. 2019 se dostal do prodlení, a žalobkyně proto neuhrazenou část dluhu zesplatnila. Dne 27. 10. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Po právní stránce: Rozhodným právem je právo české, neboť účastníci si nezvolili právo jiné. Posuzovaný vztah je vztahem ze smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (viz § 3 an. zákona č. 168/1999 Sb. a § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). 9. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), a podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, týkající se havarijního pojištění k předmětnému vozidlu [značka automobilu]. Dle § 6 zákona č. 168/1999 Sb., se žalobkyně jako pojistitel zavázala v případě pojistné události vyplatit poškozenému pojistné plnění. V řízení bylo prokázáno, že dne 12. 2. 2017 došlo k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný, v jejímž důsledku vznikla škoda poškozené. Poškozená u žalobkyně uplatnila právo na náhradu škody dle § 2820 o.z., ve výši 41 942 Kč, která byla žalobkyní jakožto pojistitelem z titulu havarijního pojištění v požadované výši vyplacena. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovaný nárok uhradil víc nežli tvrdila žalobkyně, a neunesl tak své důkazní břemeno. Soud proto s ohledem na výše uvedené rozhodl v neprospěch žalovaného a přiznal žalobkyni nárok na zaplacení poskytnutého pojistného plnění. Žalobkyně má tak vedle práva na zaplacení žalované částky rovněž právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené výzvou k plnění ze dne 2. 7. 2018. Soud tak s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a s ohledem na skutečnost, že žalovaný neunesl své důkazní břemeno a žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení, žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 942 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. 11. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.