38 C 53/2022-59 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manželka se návrhem ze dne 30. 12. 2021 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 8. 8. 2011 v Lysis na Kypru, manžel má Pákistánské občanství, manželka české. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželství trvalo jeden rok, poté se manžel odstěhoval do Pákistánu a od té doby jej navrhovatelka neviděla a nemá o manželovi již žádné informace. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt manžela, ustanovil soud manželovi usnesením ze dne 7. 6. 2022, č.j. 38 C 53/2022-31 opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení]. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel má pákistánské občanství, přičemž je neznámého pobytu, a poslední bydliště měl na území České republiky. Mezi Českou republikou a Pákistánskou islámskou republikou nebyla sjednána mezinárodní smlouva, v níž by by si státy sjednali zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání ve věcech manželských. Pravomoc zdejšího soudu věc projednat vyplývá z ust. § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. s.“), který stanoví, že k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, stačí, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt, nestanoví-li mezinárodní smlouva či přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného. Soud aplikoval na danou věc českou právní úpravu, neboť § 50 odst. 1 z. m. s. stanoví, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení, přičemž osobní poměry manželů se dle ust. § 49 odst. 1 cit. zák. řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany, a jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Soud tedy dospěl k závěru, že v daném případě je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, přičemž rozhodným právem pro rozvod manželství je právo české. 4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující: 5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 8. 8. 2011 v Lysis na Kypru. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manžel je neznámého pobytu. Z výpovědi manželky soud zjistil, že se jedná o její druhé manželství. S manželem spolu nežijí přes šest let. K okolnostem uzavření sňatku uvedla, že k němu došlo po večírku, myslela si, že to je jenom legrace, nebrala to vážně, nebyl tam žádný prstýnek. Snažila se potom sňatek anulovat, ale řekli jí, že už to nelze. Celou záležitost řešila i na ambasádě, ale nepomohli jí. Z manželství se nenarodily žádné děti, manželé nemají rovněž žádný společný majetek. Jako příčinu rozvratu manželství spatřuje ve skutečnosti, že manžel měl další manželku s dětmi. Jeho další manželku rovněž kontaktovala, a ta ji vše potvrdila. Rovněž se manžel choval agresivně, kdy fyzicky napadnul jejího syna, kterého má z předchozího vztahu. Manžela se pokoušela kontaktovat, ale neví, jak, nemá na něho žádný kontakt. S ohledem na skutečnost, že manžel je neznámého pobytu, soud upustil od výslechu manžela dle § 389 z.ř.s. 6. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé přes šest let společně nežijí a manžel je neznámého pobytu. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve skutečnosti, že manželka si manželství po celou dobu nepřála, jeho uzavření měla za to, že je fingované, s manželem nejsou přes šest let v žádném kontaktu a neví, kde se manžel nachází. Ze strany manžela rovněž docházelo k agresivnímu chování. S ohledem na shora popsaná skutková zjištění soud shledal, že v daném případě jsou podmínky pro rozvod manželství splněny. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a manželství účastníků rozvedl. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí. 9. Vzhledem k tomu, že soudem ustanovenou opatrovnicí byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 27. 6. 2022, účast na jednání soudu dne 5. 8. 2022), a ½ úkon právní služby dle § 11 odst. 2 a.t (účast na odročeném jednání soudu dne 29. 7. 2022, trvající od 12:19– 12:21 hod.) náleží jí dle § 7 a. t. odměna za zastupování manželky stanovená z tarifní hodnoty stanovené dle § 9 odst. 1 a. t. ve výši 10 000 Kč ve výši 1 500 Kč za každý ze tří úkonů, tj. celkem odměna činí 3 000 Kč a ve výši 750 Kč za jeden ½ právní služby. Opatrovnici dále náleží částka 1 200 Kč jako náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. (4 x režijní paušál à 300 Kč). Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o.s.ř., a opatrovnici přiznal částku 6 450 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování manžela, a náhrady hotových výdajů. Tato částka bude opatrovnici vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4. 10. V dané věci sice státu vznikly náklady řízení v podobě odměny opatrovníka, ale tyto není možné mu přiznat, neboť se jedná o náklady řízení vzniklé v souvislosti s vedením soudního řízení.