38 C 54/2022-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný coby provozovatel vozidla evidovaného jako motocykl se zdvihovým objemem válců nad 500 cm³, zn. [příjmení] [jméno] 600 R, [registrační značka] [VIN kód], neměl v období ode dne 11. 3. 2019 do 20. 9. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože je tato povinnost stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 5 100 Kč (nárok 1), (součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost, a denní sazby stanovené dle druhu vozidla) splatný dne 29. 2. 2020. Žalovaný však i přes výzvu na žalovaný nárok ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vozidlo zn. [příjmení] [jméno] 600 R, [registrační značka] [VIN kód] nemělo v období od 1. 5. 2020 do 13. 11. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 4 925 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost, a denní sazby stanovené dle druhu vozidla) splatný dne 23. 3. 2021 (nárok 2). Žalovaný však i přes výzvu na žalovaný nárok ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Vozidlo zn. [příjmení] [jméno] 600 R, [registrační značka] [VIN kód] nemělo v období od 21. 9. 2019 do 31. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 2 550 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost, a denní sazby stanovené dle druhu vozidla) splatný dne 9. 11. 2020 (nárok 3). Žalovaný však i přes výzvu na žalovaný nárok ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízení nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je indickým státním příslušníkem a v dané věci je dán cizí prvek, zkoumal soud nejprve, zda má v dané věci pravomoc věc projednat a rozhodnout. Vzhledem k tomu, že smlouva mezi Českou republikou a Indickou republikou upravující otázku pravomoci danou věc projednat a rozhodnout neexistuje, není možné ji tak ve smyslu Článku 307 odst. 1 Smlouvy o založení [příjmení] použít místo nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle tohoto nařízení platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu, přičemž soud vyšel z toho, že poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo v České republice. Jedná se o místo, které žalovaný sám udal jako svoji adresu, přičemž změnu této adresy druhé straně nenahlásil. 4. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalobkyni a žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalovanému doručena dne 14. 4. 2022, a to náhradním způsobem doručení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., a žalobkyni dne 24. 3. 2022. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalovaného ani žalobkyně do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaný je vlastníkem motocyklu zn. [příjmení] [jméno] 600 R, [registrační značka] [VIN kód], s objemem válců 500 cm³, avšak neměl v období ode dne 11. 3. 2019 do 20. 9. 2019 (nárok 1) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 5 100 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč (viz výzva k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 16. 1. 2020). Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně další výzvu k plnění (viz upomínka k úhradě ze dne 26. 3. 2020). Předmětné vozidlo nemělo dále v období od 1. 5. 2020 do 13. 11. 2020 (nárok 2) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 4 925 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč (viz výzva k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 7. 1. 2021). Předmětné vozidlo nemělo dále v období od 21. 9. 2019 do 31. 12. 2019 (nárok 3) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 2 550 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč (viz výzva k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 26. 8. 2020). Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně další výzvu k plnění (viz upomínka k úhradě ze dne 2. 12. 2020). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 22. 7. 2021 předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka s poštovním podacím archem). 7. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (v daném případě 204 dní, 197 dní, 102 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí výše denní sazby podle druhu vozidla 25 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částku 300 Kč. 10. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 11. S ohledem na citovaná ustanovení žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno (v daném případě 204 dní, 197 dní, 102 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 25 Kč v případě všech nároků. Celková výše příspěvku tak činí 13 475 Kč. Okamžikem zaslání výzvy k zaplacení splňující všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal se uplynutím 30 dnů ode dne doručení výzvy k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č.