40 C 236/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 5. 2022 domáhá po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 1. 9. 2009, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr [číslo] který žalovaný mohl čerpat pomocí kreditní karty až do úvěrového rámce sjednaného ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku splácet v měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 4 % vyčerpané částky. Žalovaný porušil svou povinnost hradit splátky řádně a včas a žalobkyně tedy úvěr ke dni 31. 1. 2022 zesplatnila. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 7 853,25 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvních pokut ve výši 96 Kč. Dále se žalobkyně domáhá smluvního úroku i úroku z prodlení. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 8. 2022 č. j. 40 C 236/2022-13 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování následujícími důkazy úvěrová smlouva [číslo] ze dne 1. 9. 2009, úvěrové podmínky, výzva ke splacení celého úvěru ze dne 31. 1. 2022, výpis čerpání, splátek a úhrad, předžalobní výzva ze dne 18. 2. 2022 včetně poštovního podacího archu, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne 1. 9. 2009 byla mezi účastníky řízení uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému jako spotřebiteli revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vyčerpanou částku splácet v měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 4 % vyčerpané částky. Žalovaný porušil svou povinnost hradit splátky řádně a včas a žalobkyně tedy úvěr ke dni 31. 1. 2022 zesplatnila. Žalovaný postupně za dobu trvání smlouvy čerpal částku ve výši 44 264,70 Kč a žalobkyni celkem (včetně plateb úroků a poplatků) uhradil 112 770,66 Kč, na jistinu byla započtena částka 36 411,45 Kč a žalovanému tak na jistině vznikl dluh 7 853,25 Kč. Žalovaný dále neuhradil sjednané náklady na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvní pokuty vyúčtované ve výši 96 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni uvedenou částku uhradil. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky naposledy vyzván advokátem žalobkyně dne 18. 2. 2022. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Smlouva uzavřená mezi účastníky dne 1. 9. 2009 je smlouvou o úvěru podle § 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v tehdy účinném znění. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal dodržovat podmínky smlouvy o úvěru a splácet své závazky. Protože žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, žalobkyně svoji pohledávku vůči žalovanému zesplatnila ke dni 31. 1. 2022. Soud neshledal rozpor mezi obsahem smlouvy a ustanoveními právních předpisů na ochranu spotřebitele. Ke dni podání žaloby činila nesplacená jistina úvěru 7 853,25 Kč, náklady na vymáhání 400 Kč a smluvní pokuty 96 Kč. Žalovaný je i nadále (až do zaplacení) povinen platit z dlužné jistiny sjednaný úrok z úvěru a dále až do zaplacení též úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného soud žalobu shledal zcela důvodnou a plně jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 349,25 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.