40 C 319/2021-45 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 82 509 Kč s příslušenstvím představující obohacení žalovaného bez právního důvodu. Žalobkyně uvedla, že platila nájem v období od začátku roku 2003 do května 2021. Při určení výše nájemného vycházel žalovaný mylně z vyšší nesprávné výměry podlahové plochy bytu, a to z výměry 34 m2, zatímco správná výměra podlahové plochy bytu je nižší, a to 26,86 m2. Z tohoto důvodu bylo žalovaným účtováno žalobkyni neoprávněně vyšší nájemné, než jaké po ní správně mělo být požadováno. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, navrhl žalobu zamítnout, vznesl také námitku promlčení. Žalovaný uvedl, že tento nárok žalobkyně uplatnila v řízení, vedeném u zdejšího soudu, sp. zn. 8 C 64/2017 jako návrh na započtení proti nároku o zvýšení nájemného. Nárok na započtení nebyl soudem prvního stupně ani soudem odvolacím akceptován. Žalovaný dále uvedl, že poslední platná výše nájemného byla stanovena závazně rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 29. 5. 2019 č. j. 8 C 64/2017 – 146 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2019 č. j. 55 Co 294/2019 – 190 s platností od 2. 3. 2017. Žalovaný doplnil, že dále byl nájem žalobkyni zvýšen od 14. 7. 2020 rozsudkem zdejšího soudu ze dne 9. 3. 2022 č. j. 47 C 83/2000 – 341. Při jednání dne 9. 12. 2021 bylo žalobkyni dáno poučení ve smyslu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby konkrétně dotvrdila, za jaké období bezdůvodné obohacení požaduje a v jaké konkrétní výši za které konkrétní měsíce. Zároveň byla poučena, aby ke svým doplněným tvrzením označila důkazy. Žalobkyně byla zároveň poučena o následcích nedoplnění tvrzení a neoznačení důkazů. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný žalobkyně uzavřeli nájemní smlouvu, na základě které byl nájemci přenechán do užívání byt [číslo] v domě [adresa] [ulice a číslo], Praha 4 (dále jen„ předmětný byt“) na dobu neurčitou. Předmět nájmu je popsán v bodě III. nájemní smlouvy, kde je mimo jiné uvedeno, že celková podlahová plocha bytu činí 33 m2. Podle bodu VII. nájemní smlouvy způsob výpočtu nájemného, úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, způsob jejich placení atd. stanoví zvláštní právní předpis. (zjištěno z nájemní smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 4. 2003) Z evidenčních listů pro výpočet nájemného pro měsíční úhrady od 1. 1. 2018 a od 1. 11. 2019 bylo zjištěno, že skutečná plocha předmětného bytu činí 34,02m2 a podlahová plocha 30,87m2. V evidenčním listu k celkové měsíční úhradě od 1. 1. 2018 je uvedena výše nájemného 5 069 Kč a v evidenčním listu k celkové měsíční úhradě od 1. 11. 2019 je uvedena celková výše nájmu 6 156 Kč. Přeplatku na nájemném od roku 2003 až do května 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala předžalobní výzvou. (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 29. 4. 2021) Žalovaný se zaplacením přeplatku žalobkyni nesouhlasil, shrnuto, že výměra bytu není pro stanovení nájmu rozhodná. (zjištěno z dopisu žalovaného žalobkyni k dopisu ze dne 29. 4. 2021) Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 5. 2019 č. j. 8 C 64/2017 – 146 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 10. 2019 č. j. 55 Co 294/2019 – 190 bylo zjištěno, že se žalované dnem 2. 3. 2017 určuje nájemné ve výši 4 724 Kč měsíčně. Z odůvodnění citovaných rozhodnutí vyplývá zjištění, že žalovaný je bytovým družstvem a zároveň vlastníkem bytové jednotky [číslo] o výměře 26,86 m2 v budově [adresa]. Žalobce v rámci evidenčních listů vycházel z chybně stanovené podlahové plochy bytu. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 9. 3. 2022 č. j. 47 C 83/2020 – 341 bylo zjištěno, že nájemné z nájmu bytu v bytové jednotce [číslo] v domě [adresa] v [obec a číslo], [ulice] ulice [anonymizováno] bylo žalobkyni počínaje 14. 7. 2020 určeno částkou 5 668 Kč. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je nájemkyní bytu [číslo] v domě [adresa], [ulice] ulice [anonymizováno], Praha 4, ve [anonymizováno] podlaží. Žalovaný je pronajímatel a je vlastníkem domu, ve kterém je předmětný byt umístěn. Žalobkyně si v rámci nájemní smlouvy s žalovaným nesjednali výši nájemného s tím, že výše bude upravena zvláštním právním přepisem. Z evidenčních listů k úhradě měsíčního nájemného od 1. 1.2018 a od 1. 11. 2019 a ze závěrů skutkového hodnocení ve věci vedené u zdejšího soudu sp. zn. 8 C 64/2017 vyplývá, že bytová jednotka [číslo] užívaná žalobkyní má výměru 26,86 m2 a nikoliv 30,87m2 podlahové plochy jak nesprávně uvedeno v evidenčních listech. Po právní stránce posoudil soud následovně. Podle § 2991 odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě především nebyla žaloba doplněna tak, aby bylo zřejmé, za jaké konkrétní období se žalobkyně bezdůvodného obohacení domáhá a zda žalobkyní vyčíslený nárok ve výši 82 509 Kč může být důvodný. Žalobkyně tak v daném případě neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní a její žaloba nemůže obstát. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že výše nájemného se v daném případě neodvíjí od výměry podlahové plochy uvedené v evidenčních listech pro výpočet nájemného, ale způsob výpočtu nájemného a úhrad s tím spojených stanoví zvláštní předpis, což si účastnici v nájemní smlouvě ujednali. Chyba v uvedení skutečné podlahové plochy bytu, který má žalobkyně v nájmu, tedy na výši nájemného vliv nemá. Námitkou promlčení se soud s ohledem na neúplná žalobní tvrzení nemohl zabývat. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů v celkové výši 14 000 Kč a žalobkyni byla uložena povinnost tyto náklady žalovanému zaplatit. Náklady řízení žalovaného představují odměnu advokáta dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 5 úkonů právních služeb dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu ve dnech 9. 12. 2021 a 15. 5. 2022 a vyjádření k doplnění tvrzení a důkazů žalobkyní) po 2 500 Kč za každý úkon právní služby. K nákladům řízení náleží dále náhrada hotových výdajů k jednotlivým úkonům právních služeb po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu O platebním místě nákladů řízení a lhůtě k plnění rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.