40 C 518/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

Předmětem řízení je nárok na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento nárok vznikl dle tvrzení žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 16. 10. 2017. Žalovaný neuhradil vyúčtování spotřeby elektřiny za období od 4. 10. 2019 do 18. 9. 2020 a to ani na základě výzvy před podáním žaloby ze dne 25. 6. 2021. Usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 12. 2021 č. j. 40 C 518/2021-13 vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě. Soud proto postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl na základě smlouvy o poskytování služeb č. [číslo smlouvy] ze dne 16. 10. 2017 odběratelem elektřiny v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Žalovaný neuhradil vyúčtování za období od 4. 10. 2019 do 18. 9. 2020 a vznikl mu tak dluh ve výši 3 362 Kč, který neuhradil ani na základě dvou upomínek, za jejichž odeslání vznikl žalobkyni nárok na náhradu 2 x 100 Kč. Žalovanému byla dne 25. 6. 2021 zaslána předžalobní upomínka také advokátem žalobkyně. (zjištěno ze smlouvy o poskytování služeb č. [číslo smlouvy] ze dne 16. 10. 2017 včetně všeobecných obchodních podmínek, faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ze dne 20. 9. 2020, předžalobní upomínky ze dne 25. 6. 2021) Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu do určeného odběrného místa a žalovanému vznikla povinnost za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně svým povinnostem dostála. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by svou povinnost splnil. Žalobkyni dále vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 562 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud určil lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.