43 C 542/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou dne 2. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky jakožto pohledávky z titulu nezaplaceného jízdného. Žalovaný dne 10. 5. 2021 při jízdě linkou [anonymizována tři slova] MHD, dne 13. 5. 2021 při jízdě linkou [anonymizována tři slova] MHD, dne 31. 5. 2021 při jízdě linkou autobusu [číslo] [anonymizováno] MHD, dne 9. 5. 2021 při jízdě linkou autobusu [číslo] [anonymizováno] MHD, dne 3. 5. 2020 při jízdě linkou autobusu [číslo] [anonymizováno] MHD a dne 4. 5. 2021 při jízdě linkou autobusu [číslo] [anonymizováno] MHD porušil své povinnosti cestujícího, když se neprokázal při kontrolách platnými jízdními doklady. Jízdné ani přirážky k jízdnému dodatečně neuhradil. 2. Soud vyzval žalovaného usnesením ze dne 2. 12. 2021, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalovaný se ve lhůtě nevyjádřil, soud tedy předpokládal, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. 3. Soud provedl důkazy listinami - Předžalobní upomínka, Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno], Tarif [anonymizováno], Zápis o přepravní kontrole ze dne 10. 5. 2021, 13. 5. 2021, 31. 5. 2021, 9. 5. 2021, 3. 5. 2021 a 4. 5. 2021 a shledal žalobu důvodnou. 4. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 5. Soud na danou věc aplikoval § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) a § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, § 18a zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě a dále vyhlášku č. 175/2000 Sb., Přepravní řád. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval prostředky hromadné přepravy, čímž byly mezi účastníky uzavřeny smlouvy o přepravě. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího vyplývající z ust. § 2550 o. z., když nezaplatil jízdné. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit kromě tohoto jízdného i smluvní přirážku. Výše jízdného a přirážky vyplývá ze shora uvedených předpisů a Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy. Soud tedy uzavřel, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce žalovanou částku. 6. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. Do prodlení s úhradou pohledávky dle § 1968 o. z. se žalovaný dostal dnem následujícím po přepravní kontrole, kdy byl k plnění vyzván dle § 1958 o. z. S ohledem na to, že se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením, je povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 144 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.