43 C 69/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně podala dne [datum] k podepsanému soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým sdělila soudu následující skutečnosti. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jako podnikatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovaném úvěru a vydání a užívání podnikatelské kreditní karty [číslo] Součástí smlouvy jsou Produktové podmínky revolvingovaného úvěru a kreditní karty a Všeobecné obchodní podmínky, se kterými se žalovaný dle prohlášení seznámil a také úrokový lístek a sazebník. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Současně mu byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupu nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpaný úvěr se žalovaný dle smlouvy ve spojení s podmínkami zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících se ze sjednané procentuální výše 4 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tedy nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě spolu s datem splatnosti. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit, včetně úroků, poplatku za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a dále poplatku za odeslané upomínky, a to ve výše uvedené v sazebníku a úrokového lístku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byl povinen nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr, včetně úhrady úroků a poplatků byl povinen průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovní příkazy. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvní povinnosti způsobené zejména prodlení s hrazením měsíční povinné minimální splátky, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva sjednaného v podmínkách a dne [datum] ukončil smlouvu a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Ke dni ukončení činila dlužná částka celkem 57 648,68 Kč. Aktuální výše úrokové sazby úroku dle smlouvy činila 14,99 % ročně. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany žalovaného uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 14,99 % ročně z jistiny také úrokem z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení tedy k [datum] celkem 56 148,68 Kč bez příslušenství. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno žalobcem ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném dlužnou jistinu úvěru ve výši 49 357,12 Kč, poplatky ve výši 4 514 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 2 2877,56 Kč, úroky z úvěru ve výši 14, 99 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 49 357,12 Kč od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 53 871,12 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně má dle nařízení vlády nárok na příslušenství pohledávky vyplývající ze závazkového vztahu mezi podnikateli na paušální částku nákladů spojených s vymáháním ve výši 1 200 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], žalovaný do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Po hmotněprávní stránce se jedná o porušení ujednání uzavřené smlouvy o úvěru dle § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zároveň dle zák. [číslo] Sb., zákona o spotřebitelském úvěru. Soud posoudil tvrzení žalobkyně, obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se věci, jako nesporná a na tomto základě dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po právu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení, a žalobkyně má tedy nárok i na úroky z prodlení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb.). 3. V žalobě jsou vylíčeny všechny podstatné skutkové okolnosti svědčící o oprávněnosti nároku žalobkyně. 4. Podle §153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů před dnem, kdy se má jednání konat, a který bych o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-i to žalobkyně, která se dostavila k jednání, pokládají se tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věci, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 5. V dané věci se první jednání konalo [datum]. Žalovanému bylo doručeno do vlastních rukou dne [datum]. Součástí předvolání bylo i poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě, jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť to žalobkyně navrhla a nejedná se o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle ust. § 99 odst. 1 o.s.ř., a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní normou. 6. Z výše uvedeného plyne, že byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Soud podle ust. 153b odst. 1 o.s.ř. rozhodl rozsudkem pro zmeškání, kterým žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 414,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 156 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 871,12 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 630 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2, písm. h a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 610 Kč ve výši 2 648,10 Kč.