51 C 234/2022-46 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 3. 2020 domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o vydání kreditní karty (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 22,56 % ročně. Dále se žalovaná ve smlouvě zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], která ji následně postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaná nic nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřili, přestože byli poučeni, že v případě nevyjádření se k výzvě bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí. 4. Soud dospěl na základě listinných důkazů k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 4. 1. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 20 000 Kč, kterou mohla žalovaná čerpat prostřednictvím své kreditní karty. Ve smlouvě se žalovaná zavázala hradit úrok ve výši 22,56 % ročně a dále se zavázala splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků (Zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [anonymizováno]). Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas. (Zjištěno z výpisu z účtu). Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na [právnická osoba] a. s., která ji následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno (Zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 1. 2020 vč. podacího lístku a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2020). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (Zjištěno z výzvy k plnění ze dne 14. 2. 2020 vč. podacího lístku). 6. Důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. 7. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplácela. Pohledávka byla smlouvou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 9. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále též jen„ ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 14. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 15. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 4. 1. 2017 uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 18. Soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu výše citovaných ustanovení, platná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet úvěr (spotřebitelský úvěr), resp. poskytla žalované úvěr za okolností, z nichž bylo možno dovodit, že žalovaná bude schopna tento úvěr splácet. 19. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu žalobě vyhověl. 20. O příslušenství pohledávky pak rozhodl soud v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 117,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 841 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 014,54 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, písemné podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve výši 1 436,40 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.