51 C 255/2020-83 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 12. 2020 domáhala proti žalované zaplacení 200 000 korun spolu se zákonnými úroky z prodlení od 18. 9. 2020 do zaplacení z titulu smluvní pokuty sjednané dle smlouvy o smlouvě budoucí. Žalobkyně uvedla, že dne 28. 2. 2017 uzavřela pod [právnická osoba] [anonymizováno] a jako podnájemce podnájemní smlouvu s žalovanou jako pronajímatelem a pod její dřívější [právnická osoba] [anonymizováno] (nyní obchodní firma žalobkyně), jejímž předmětem bylo úplatné přenechání pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, části budovy s číslem popisným [anonymizováno] na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha nádvoří, a pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], [územní celek], a to na dobu určitou od 1. 3. 2017 do 31. 7. 2020 a za účelem provozování autoservisu a poskytování služeb s tím spojených. Zároveň žalovaná jakožto budoucí nájemkyně dne od 28. 2. 2017 uzavřela s žalobkyní, jakož to budoucí podnájemkyní smlouvu o smlouvě budoucí podnájemní, jejímž předmětem byl závazek žalované nejpozději do 31. 7. 2020 uzavřít s žalobkyní novou podnájemní smlouvu k předmětným nemovitostem. Předmětný závazek byl mezi žalovanou a žalobkyní sjednán za účelem poskytnutí jistoty žalobkyni, že předmětná provozovna autoservisu bude i v budoucnu umístěna a provozována na adrese [adresa žalované], tj. že žalobkyně bude mít k předmětným prostorám provozovny autoservisu užívací právo i po 31. 7. 2020, což byl poslední den platnosti předchozí podnájemní smlouvy. Za účelem zajištění závazku žalované uzavřít s žalobkyní nejpozději do 1. 8. 2020 novou podnájemní smlouvu k nemovitostem, byla mezi smluvními stranami v článku 1. oddílu C odstavec 1. smlouvy o smlouvě budoucí sjednána smluvní pokuta ve výši 200 000 Kč. Dne 17. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána žalobkyní k uzavření nové podnájemní smlouvy a jako příloha jí byly zaslány dvě vyhotovení smlouvy k podpisu. Závěrem byla žalovaná informována, že nebude-li z její strany nová podnájemní smlouva tímto způsobem uzavřena a neobdrží-li žalobkyně od žalované podepsaná vyhotovení nejpozději do 30. 7. 2020, dle článku 2. odstavec 2.2 Smlouvy o smlouvě budoucí podnájemní platí, že nová podnájemní smlouva bude uzavřena dne 31. 7. 2020 v 14:00 hodin. Jelikož žalovaná nepodepsala novou podnájemní smlouvu, ačkoli k tomu byla povinna, ani se nedostavila ve smluveném čase dne 31. 7. 2020 v 14:00 na smluvené místo - do provozovny autoservisu k podpisu této smlouvy, porušila tím závazek zajištěný smluvní pokutou. V důsledku porušení závazku, byla žalobkyně nucena následně přesunout svou provozovnu autoservisu z místa adresy [adresa]. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne 17. 8. 2020 k zaplacení smluvní pokuty nejpozději do sedmi dnů od doručení výzvy, splatnost tak nastala 17. 9. 2020, od 18. 9. 2020 je žalovaná v prodlení. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že dne 28. 2. 2017 skutečně uzavřela s žalobkyní podnájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo přenechání nemovitostí k užívání za účelem provozování autoservisu. Nezpochybnila také, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne 28. 2. 2017 smlouvu o smlouvě budoucí podnájemní, kde se smluvní strany zavázaly uzavřít podnájemní smlouvu k předmětným nemovitostem do 1. 8. 2020 a k uzavření podnájemní smlouvy opravdu nedošlo. Důvod proč nebyla podnájemní smlouva uzavřena, však nebyl na straně žalované, nýbrž na straně žalobkyně. Žalobkyně jako podnájemce totiž porušovala podnájemní smlouvu a prostory dále podnajímala dalším subjektům bez souhlasu žalobkyně i vlastníků nemovitostí, a proto nebyla pronajímatelem žalované jako nájemci nájemní smlouva prodloužena. V předmětných prostorách podnikal mimo jiné i [anonymizována dvě slova], [IČO] v oboru autofólie, tónování autoskel a žalobkyně na uvedené adrese provozovala namísto autoservisu i půjčování peněžních prostředků oproti zástavě aut. Navíc movité věci, vybavení autoservisu, byly již dne 1. 3. 2018 prodány [právnická osoba] - [příjmení] [jméno], [anonymizováno] se sídlem ve [příjmení] [jméno], a tak žalobkyně autoservis ani nemohla provozovat. Dle článku 2., odstavec 2.3 Smlouvy o budoucí smlouvě podnájemní se smluvní strany zavázaly nečinit žádný úkon či právní jednání, jež by mohl jakkoliv znemožnit plnění této Smlouvy, tedy zavázaly se zdržet jakéhokoliv jednání vedoucí ke zmaření uzavření podnájemní smlouvy. Jelikož žalobkyně jednala v rozporu s tímto ustanovením i v rozporu s podmínkami předchozí podnájemní smlouvy, zavinila tak, že vlastníci nebytových prostor neuzavřeli s žalovanou novou nájemní smlouvu, a tím nemohla být následně uzavřena ani smlouva podnájemní s žalobkyní. V replice na vyjádření žalované, žalobkyně uvedla, že se jednání v rozporu se smlouvou nikdy nedopustila. Za předpokladu, že by žalobkyně smlouvu skutečně porušovala, měla žalovaná smlouvu neprodleně vypovědět, samozřejmě po předchozí výzvě k nápravě. To však neučinila. Pokud jde o námitku žalované, že na stejné adrese byla provozována služba tónování autoskel, tak tónování autoskel je jedna z běžně nabízených služeb autoservisu, proto spadá do smluvního účelu podnájmu, navíc z důkazu, který představuje printscreen webové stránky, nikterak nevyplývá, že by služba tónování autoskel měla být provozována někým jiným, než právě žalobkyní. Tvrzení, že žalobkyně v podnajatých prostorách provozovala autozastavárnu, to žalobkyně nezpochybňovala, avšak toto bylo činěno v dobré víře a pouze jako okrajová služba. Poslední tvrzení žalované, že vybavení autoservisu bylo prodáno [právnická osoba] – [příjmení] [jméno], [anonymizováno] a z tohoto důvodu tedy žalobkyně nemohla autoservis provozovat, s tím žalobkyně nesouhlasila. Vybavení autoservisu sice prodala zmíněné společnosti, avšak nesouhlasila s tím, že by si tímto prodejem vybavení znemožnila provoz autoservisu, neboť provoz takového autoservisu zahrnuje komplexní služby v různých oblastech práce na automobilech, tudíž prodejem části vybavení v žádném případě nemusí docházet k přerušení činnosti, maximálně k jejímu částečnému omezení v určitých oblastech. Od této kupní smlouvy vnavíc bylo z důvodu prodlení na straně kupujícího následně žalobkyně odstoupeno, jak prokazuje odstoupení od smlouvy ze dne 16. 7. 2018. <b>Po provedeném dokazování soud zjistil a po právní stránce zhodnotil:</b> Den 28. 2. 2017 byla mezi žalovanou označenou předchozí obchodní firmou [právnická osoba] jako pronajímatelem a žalobkyní označenou [právnická osoba] [anonymizováno] jako nájemkyní uzavřená Podnájemní smlouva k pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, části budovy s číslem popisným [anonymizováno] na pozemku parcelní [číslo] zastavěná plocha nádvoří, a pozemku parcelní [číslo] ostatní plocha, vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], obec Praha, a to na dobu určitou od 1. 3. 2017 do 31. 7. 2020 za účelem provozování autoservisu a služeb s tím spojených žalobkyní. Žalovaná uzavírala podnájemní smlouvu jako dosavadní provozovatel autoservisu s provozovnou adrese [příjmení] vítězství [číslo], [obec a číslo] – [část obce] a žalobkyně projevila vůli stát se provozovatelem tohoto autoservisu na uvedené adrese, tzn. pronajmout si od ní předmětné prostory a nabýt organizovaný soubor majetku, který má žalovaná jako pronajímatelka ve svém vlastnictví a které z její vůle slouží k provozování této činnosti, tedy veškeré vybavení provozovny a obsah skladu se všemi součástmi a příslušenstvím jakož i kompletní smluvní dokumentaci a databázi klientely tohoto servisu, do svého výlučného vlastnictví. Žalovaná jako pronajímatelka zároveň ve smlouvě prohlásila, že od vlastníků nemovitých věcí, tedy pozemků a budovy [adresa], má souhlas zřídit k těmto nemovitým věcem užívací právo ve prospěch žalobkyně v rámci podnájmu (zjištěno z Podnájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2017). Žalovaná měla zřízeno užívací právo k prostorám autoservisu na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 8. 2010 uzavřené mezi vlastníky nemovitostí a žalovanou jako nájemkyní na dobu určitou od 1. 8. 2010 do 1. 8. 2020 (zjištěno z Podnájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2017). Dle článku 7. Podnájemní smlouvy„ Zánik nájmu“, pronajímatel může smlouvu vypovědět, pokud nájemce užívá předmět podnájmu převážně k jinému účelu, než je uvedeno v této smlouvě za předpokladu, že před provedením výpovědi písemně vyzval nájemce k nápravě s upozorněním na možnost výpovědi v případě neuhrazení (?? - pozn. soudu) ani do pěti pracovních dnů od doručení výzvy, a to s jednoměsíčním výpovědní lhůtou (zjištěno z podnájemní smlouvy ze dne 28. 2. 2017). Téhož dne jako Podnájemní smlouvu, dne 28. 2. 2017 účastníci uzavřeli mezi sebou i smlouvu o smlouvě budoucí podnájemní. Dle odd. A, čl. 1„ Prohlášení Smluvních stran“, odst. 1.9 se smluvní strany dohodly, že poté co bude ukončena platnost sjednané Podnájemní smlouvy ke dni 31. 7. 2020, uzavřou mezi sebou nejpozději dne 1. 8. 2020 novou Podnájemní smlouvu za účelem zajištění nepřetržitého provozu autoservisu. V článku 2.„ Předmět