55 C 100/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 11. 11. 2019 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a dále dne 8. 4. 2021 uzavřela žalobkyně s žalovaným dodatek [číslo] k výše uvedené rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému kontokorent ve výši 20 000 Kč. Žalovaný však poskytnutý kontokorent nesplácel řádně a včas, proto jej žalobkyně dne 1. 10. 2021 zesplatnila. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Přes upomínku žalovaný nic nezaplatil. 2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu písemným podáním ze dne 27. 5. 2022 (doručeným soudu téhož dne), které se týkalo posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tím, že žalobkyně splnila svoji zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr (spotřebitelské úvěr), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného a dále pomocí interních a externích databází - bankovních a nebankovních registrů. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 4. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný má kazašské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná mezinárodní smlouva, kterou by mezi sebou Česká republika a Republika Kazachstán sjednaly zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 17 cit. nařízení. Neboť předmětem řízení je, jak už soud uvedl výše, nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž rozhodným právem je právo české. 5. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, proto soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč (Zjištěno z rámcové smlouvy [číslo] dodatku [číslo] k této smlouvě). 8. Před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě jeho prohlášení a dále z bankovních a nebankovních registrů. (Zjištěno z podání žalobkyně ze dne [datum]). 9. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. (Zjištěno z přehledu plateb žalobkyně). 10. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. (Zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] vč. podacího archu). 11. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídající hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav. Další důkazy soud neprováděl, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. 12. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplatil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou. 13. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto. 14. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 15. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl povinen v souladu se smlouvou zaplatit žalobkyni poskytnutou finanční částku spolu s příslušenstvím. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas. Soud tedy učinil závěr, že žalovanému vznikla povinnost celý dluh uhradit. 18. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud s ohledem na uvedená zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 19. O příslušenství pohledávky pak rozhodl soud v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, tj. z částky v takové výši, kterou žalobkyně ve svém návrhu na vydání EPR požadovala, a tímto návrhem byl soud vázán.