55 C 318/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované částku ve výši 3 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smluv o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku na žalobkyni. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaná je státním příslušníkem Slovenské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. 4. Ve věci je možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaná projevila souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřila (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, proto soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. 7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaná však sjednaný úvěr právní předchůdkyni žalobkyně řádně a včas neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 9. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 10. Podle § 2395 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 14. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná byla povinna v souladu se smlouvou zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou finanční částku. Žalovaná však sjednané podmínky nedodržovala, když nesplatila poskytnuté finanční prostředky řádně a včas. Soud tedy učinil závěr, že žalované vznikla povinnost celý dluh uhradit. 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, dospěl soud s ohledem na uvedená zákonná ustanovení k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 16. O příslušenství pohledávky pak rozhodl soud v souladu s § 1968 a § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.