55 C 44/2022 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. TP [anonymizováno], neměl v období ode dne 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a ode dne 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože je tato povinnost stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 865 Kč a 7 930 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost, a denní sazby stanovené dle druhu vozidla). Žalovaný však i přes výzvy na žalovaný nárok ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy 2 x 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný má ukrajinské státní občanství a pobyt na území České republiky. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má dle čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že v této věci je dána pravomoc českých soudů věc projednat, protože žalovaný má na území ČR povolen trvalý pobyt. 3. Ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, soud proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno fikcí podle § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. TP [anonymizováno], avšak k vozidlu neměl v období od 1. 11. 2019 do 29. 2. 2020 a od 1. 3. 2020 do 30. 6. 2020, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, v daném případě 2 x 300 Kč. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně další dvě výzvy k plnění u každé z pohledávek. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 2. 6. 2021 vč. podacího archu, upomínky o úhradě nedoplatku příspěvku do [anonymizována tři slova] ze dne 31. 12. 2020 a ze dne 18. 2. 2021, výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizována tři slova] ze dne 9. 9. 2020 a ze dne 5. 11. 2020). 6. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního rádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž provedl všechny důkazy žalobkyní označené, žalovaný nenavrhl ani nepředložil důkazy žádné. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů. Nic takového v řízení netvrdil ani žalovaný. Proto soud veškeré provedené důkazy hodnotil jako věrohodné a pravé 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně: 8. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 9. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (v daném případě 121 a 122 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí výše denní sazby podle druhu vozidla 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částku 300 Kč. 10. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 11. S ohledem na citovaná ustanovení žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno (celkem 121 a 122 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 65 Kč za každý den. Celková výše příspěvku tak činí 7 865 Kč a 7 930 Kč. Okamžikem zaslání výzvy k zaplacení splňující všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč, v daném případě 2 x 300 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal se uplynutím 30 dnů ode dne doručení každé z výzev k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 395 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.