CS · EN DE FR brzy

55 C 536/2021 — Obvodní soud pro Prahu 4

ECLI: ECLI:CZ:OSPH04:2022:55.C.536.2021.1
Datum: 2022-01-27
Předmět: O zaplacení 2 160 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3 z. č. 348/2005 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ nař. vl. č. 1215/2012 Sb.", "§ 10 z. č. 483/1991 Sb."]
["peněžité plnění"]
O co šlo: O zaplacení 2 160 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 3 z. č. 348/2005 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ nař. vl. č. 1215/2012 Sb.", "§ 10 z. č. 48)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 27. 10. 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, a tedy se na základě přihlášky do příslušné evidence ze dne 1. 8. 2019 stal poplatníkem televizního poplatku, přičemž však nezaplatil měsíční televizní poplatky za měsíce září 2019 až prosinec 2020 v částce 135 Kč za každý měsíc. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaný má ruské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (vyhláška č. 95/1983 Sb.), se nevztahuje na problematiku občanskoprávních závazkových vztahů, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 cit. nařízení. 4. V dané věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval soud účastníky usnesením ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a poučil je, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání projevila souhlas přímo v žalobě, žalovaný projevil souhlas tím, že se ve stanovené lhůtě k výzvě soudu nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Jelikož předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, soud uvedl v odůvodnění rozsudku podle § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 7. Žalovaný je od 1. 8. 2019 přihlášen jako poplatník televizního poplatku s ohledem na to, že se stal držitelem televizního přijímače. Za měsíce září 2019 až prosinec 2020 nebylo na poplatek uhrazeno ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných televizních poplatků. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Žalovaný, jež vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku, jehož měsíční výše podle § 6 citovaného zákona činí 135 Kč a jenž je podle § 10 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, finančním zdrojem žalobkyně, která je tedy k jeho výběru oprávněná. Televizní poplatek je podle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v případě fyzické osoby splatný vždy do patnáctého dne každého měsíce. Žalovaný na výzvu žalobkyně nereagoval a ocitl se podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích ve spojení s § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“), v prodlení, když televizní poplatky za měsíce září 2019 až prosinec 2020 řádně a včas nezaplatil. Žalobkyně má proto, vedle nároku na zaplacení dlužných televizních poplatků v částce 2 160 Kč, podle § 1970 o. z. nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek, a to v kapitalizované výši 291,09 Kč vycházející z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 160 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 3 (348/2005 Sb.)§ 10 (483/1991 Sb.)§ 1968 (89/2012 Sb.)§ 1970 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.