60 C 545/2021-64 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 9. 2021 proti žalovanému domáhala zaplacení částky 4 650 Kč spolu s příslušenstvím z titulu nezaplacení poplatku ve výši 1 900 Kč za odtah motorového vozidla [registrační značka], provedený dne 28. 1. 2021, dále částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně 180. den po provedeném odtahu a částkou 50 Kč za každý následující den po 180. dni po odtahu vozidla. Celková výše dluhu žalovaného tak činí 4 650 Kč. Žalovaný i přes výzvu dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a zůstal ve věci nečinný. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státní příslušník cizího státu, a sice Slovenska, a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Soud proto aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 4 odst. 1 cit. nařízení. 4. Podle § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. se odůvodnění tohoto rozsudku omezuje pouze na závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů (zřizovací listina, nařízení č. 2/2013, protokol [číslo] osvědčení o registraci vozidla, 3 x výzva k úhradě s dodejkou, 3 x odpověď k žádosti, výpočet ceny za odtah a parkovné, uznání dluhu) soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 6. Žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou zřizovatelem [anonymizováno] [obec]. Předmětem činnosti žalobkyně je dle zřizovací listiny mimo jiné provádění odtahů vozidel na příkaz strážníků Městské policie [územní celek] a policistů Policie ČR, včetně jejich hlídání a zajišťování správy a vymáhání neuhrazených pohledávek [územní celek] za odtah a parkovné motorových vozidel. Dle § 2 nařízení č. 2 z roku 2013 činí maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla 1 900 Kč a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel za první až třetí i jen započatý den činí 250 Kč/den. Dne 28. 1. 2021 provedla žalobkyně na adrese [adresa], odtah vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které neoprávněně stálo na vyhrazeném parkovišti. Vlastníkem a provozovatelem vozidla byl žalovaný. Žalovaný si vozidlo na odtahovém parkovišti vyzvedl dne 4. 2. 2021. Dluh žalovaného je tvořen částkou za odtah vozu ve výši 1 900 Kč, částkou ve výši 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou ve výši 400 Kč parkovného za 4. až maximálně 180. den po provedeném odtahu a částkou ve výši 50 Kč za každý následující den po 180. dni po odtahu vozidla. Celková výše dluhu žalovaného tak činí 4 650 Kč. Upomínkou ze dne 21. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky ve výši 4 650 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni dosud neuhradil. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 8. Žalovaný byl ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) ZSP provozovatelem motorového vozidla uvedené registrační značky, jehož řidič nejpozději dne 28. 1. 2021 porušil na území [územní celek] svou zákonem stanovenou povinnost stanovenou v § 27 odst. 5 ZSP, kdy vozidlo stálo na vyhrazeném parkovišti a o odstranění vozidla, které neoprávněně stojí na vyhrazeném parkovišti, rozhodne policista nebo strážník obecní policie; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele. Žalobkyně proto téhož dne v souladu se svým předmětem činnosti vymezeným v čl. VI bodu 2.15 zřizovací listiny odstranila na pokyn strážníka městské police v souladu s § 27 odst. 5 ZSP toto motorové vozidlo a umístila jej na její odtahové parkoviště. Tímto byl mezi žalobkyní a žalovaným založen podle § 27 odst. 5 ZSP ve spojení s § 1723 odst. 1 o.z. a § 2927 odst. 1 o.z. odpovědnostní vztah vzniklý způsobením škody, jejíž výše je dána náklady žalobkyně na odstranění a střežení vozidla provozovaného žalovaným. Žalobkyně proto byla oprávněna požadovat po žalovaném náhradu této škody ve výši stanovené nařízením č. 2/ 2013 Sb. hl. m. Prahy, neboť se jedná v souladu s § 4a odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění rozhodném, a § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění rozhodném, o cenu úředně stanovenou, kterou je možno uplatňovat jako cenu maximální. Dluh žalovaného tedy poté, co nacházelo na parkovišti provozovaném žalobkyní, je tvořen částkou za odtah vozu 1 900 Kč odpovídající ceně odtahu dle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, částkou 3x 250 Kč za první až třetí den odtahu střežení (parkovné) dle § 3 odst. 6 písm. e) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy), jež dle § 2 odst. 3 písm. a) nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy za první 3 dny činí 250 Kč/den, částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně 180. den po provedeném odtahu a částkou 50 Kč parkovného od 181. dne po provedeném odtahu dle citovaných předpisů. Celková výše dluhu žalovaného tak činí 4 650 Kč. Žalobkyně tak má nárok vyplývající z § 27 odst. 5 ZSP ve spojení s § 1723 odst. 1 o.z. a § 2927 odst. 1 o.z. na zaplacení částky 4 650 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by dluh uhradil. Nárok žalobkyně je tudíž důvodný. 9. O povinnosti k zaplacení úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně řádně požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady v celkové výši 200 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. za 3 úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) této vyhl. (výzva k plnění, podání žaloby, písemné vyjádření) po 100 a 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 1, 3 této vyhl., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.