60 C 71/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky ve výši 20 542,59 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dluhu, který vznikl na straně žalované v souvislosti s nesplaceným kontokorentem, sjednaným k běžnému účtu č. [bankovní účet] vedenému na jméno žalované u žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a zůstala v průběhu celého řízení nečinná. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaná je státním příslušníkem cizího státu, konkrétně Bulharska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle Článku 10 a násl. nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky (Článek 14 Nařízení Rady (EU) č. 1215/2012). 4. Na základě provedeného dokazování pak dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 5. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 11. 1. 2019 [anonymizováno] smlouvu [číslo]. Na základě této [anonymizováno] smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaná ho mohla začít využívat (viz [anonymizováno] smlouva ve spojení s Obchodními podmínkami). 6. Dne 5. 10. 2020 uzavřela žalovaná s žalobkyní [příjmení] [číslo] k [anonymizováno] smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč (viz Dodatek [číslo] ke smlouvě). Žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu. Dne 5. 10. 2020 bylo poskytnutí kontokorentu schváleno a umožněno i jeho čerpání. (viz obchodní podmínky ve spojení s podmínkami pro používání kontokorentu) 7. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalované v souladu s ust. § 86, zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ ZoSÚ“). (viz úvěrová zpráva, přehled žádostí o úvěr) 8. Pro neplnění povinností žalovanou byl kontokorent ze strany žalobkyně následně zablokován. Dne 31. 8. 2021 pak žalobkyně kontokorent zesplatnila. (viz zesplatňující dopis). 9. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka žalobkyně, evidovaná za žalovanou, tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 18 893,49 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 895,35 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků od 1. 6. 2021 do 30. 8. 2021 (viz přehled plateb kontokorentu) 10. Sazba zákonného úroku z prodlení dle § 2, nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pak odpovídá výši úroku z prodlení ročně, a to ve výši repo sazby, stanovené ČNB, pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Žalobkyně však požadovala, dle svých interních pravidel, po žalovaném zákonný úrok z prodlení až od 10. dne následujícího po zesplatnění (viz bod č. 10), v čemž mu soud vyhověl. 11. O zesplatnění kontokorentu byla žalovaná informována prostřednictvím zesplatňujícího dopisu. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši, spolu s příslušenstvím. (viz zesplatňující dopis včetně dokladu o doručení) 12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 13. Soud aplikoval české hmotněprávní předpisy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). 14. Uvedený skutkový stav soud posoudil zejména podle tohoto zákonného ustanovení. 15. Dle ust. § 2399 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky, v dohodnuté době, a jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Žalovaná měla dostatečný časový prostor, jenž jí byl ze strany žalobkyně k vyrovnání dlužné částky poskytnut, tento nevyužila a na dluh ničeho nezaplatila. Soud shledal nárok jako důvodný a v celém rozsahu mu vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 822 Kč za zaplacený soudní poplatek.