9 C 29/2022-38 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 7 850 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna následovně. Žalobce je bytovým družstvem zapsaným v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl [titul], vložka [číslo]. Žalobce je mj. vlastníkem bytových jednotek [číslo] [číslo] nacházejících se v budově [adresa] na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha. Vlastnictví žalobce k uvedeným jednotkám je zapsáno na [list vlastnictví], který vede Katastrální úřad pro hl. m. Prahu pro [katastrální uzemí], obec Praha. Předmětné jednotky mají povahu družstevního bytu. Nájemcem a uživatelem jednotek je člen družstva – žalovaný. Dle ustanovení § 2251 Občanského zákoníku hradí nájemce společně s nájemným zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Obdobně dle čl. 28 odst. 5 stanov žalobce je nájemce povinen platit včas a úplně platby s nájmem spojené. Žalovaný dluží žalobci úhrady nedoplatku vyúčtování nákladů za služby pro jednotlivé jednotky za rok 2018 a rok 2020 v celkové výši 7.850 Kč. Podle vyúčtování služeb za rok 2018 dluží žalovaný žalobci v souvislosti s užíváním a) jednotky [číslo] nedoplatek ve výši 1.722 Kč, b) jednotky [číslo] nedoplatek ve výši 3.518 Kč. Podle vyúčtování služeb za rok 2020 dluží žalovaný žalobci v souvislosti s užíváním c) jednotky [číslo] nedoplatek ve výši 1.747 Kč, d) jednotky [číslo] nedoplatek ve výši 863 Kč. Žalovaný nedoplatky vyplývající z uvedených vyúčtování neuhradil, a to ani přes opakované urgence. Žalovaný byl naposledy vyzván k zaplacení dluhů předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne [datum], přesto dluh dosud neuhradil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz dne [datum], proti kterému podal žalovaný včas odpor, který odůvodnil následovně. K tvrzenému nároku žalobkyně na zaplacení nedoplatků za období 01/ 2018 2018 žalovaný vznáší námitku promlčení tohoto nároku. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty:„ Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.“ Dle vyúčtování služeb za rok 2018 (jednotka [číslo]) a vyúčtování služeb za rok 2018 (jednotka [číslo]) byla splatnost nároku na vyúčtování služeb za rok 2018 stanovena na [datum]. Dle ustanovení § 619 o. z. počne promlčecí lhůta u práva, které je vymahatelné u orgánu veřejné moci, běžet dnem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. To je v tomto případě dnem následujícím po splatnosti, tudíž promlčecí lhůta běží od [datum]. Žalobkyně v promlčecí lhůtě neuplatnila své právo u orgánů veřejné moci a promlčecí lhůta doběhla dne [datum]. Návrh na vydání EPR byl soudu doručen až [datum]. K tvrzenému nároku žalobkyně na zaplacení nedoplatků za období 01/ 2020 2020 uvedl, že i přes to, že s nárokem žalobkyně na zaplacení těchto nedoplatků také nesouhlasí a neuznává ho, tak tyto nedoplatky uhradil na bankovní účet žalobkyně dne [datum], tedy ve lhůtě pro splnění stanovené předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalovanému dne [datum], ještě před vydáním EPR. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena do datové schránky dne [datum] a byla v ní stanovena lhůta pro uhrazení nedoplatků 5 dní od doručení předžalobní výzvy. To žalovaný dokládá potvrzeními o provedení transakce ze dne [datum]. Tento nárok žalobkyni tudíž zanikl ještě před vydáním EPR. 3. Podáním žalobce ze dne [datum] vzal žalobce nárok co do výše 4 381 Kč zpět, pro uhrazení této částky žalovaným dne [datum]. Zároveň zopakoval, že aktuálně tedy trvá na nároku, který soud připustil jako změnu žaloby usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. K otázce promlčení nároku z vyúčtování za rok 2018 uvedl, že s námitkou promlčení nesouhlasí. Dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. o službách je finanční vyrovnání z vyúčtování služeb splatné nejpozději ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Žalovanému bylo vyúčtování služeb za rok 2018 doručeno dne [datum]. Splatnost nedoplatku tak nastala uplynutím čtyř měsíců tj. [datum]. Žalobu na žalovaného podal žalobce dne [datum], tj. před uplynutím tříleté promlčecí doby uvedené pohledávky. 4. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], na kterém provedl dokazování. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: 6. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný užívá uvedené bytové jednotky, užívá v nich i služby, které jsou poskytovány, vyúčtování za rok 2020 je uhrazeno, nicméně s dovětkem ze strany právního zástupce žalovaného, že i tam byly pochybnosti ohledně vyúčtování. Je nesporné, že částka za rok 2020 byla uhrazena ze strany žalovaného [datum], na účet žalobce došla dne [datum]. Dále je nesporné, že [datum] byla doručována předžalobní výzva, ta došla do datové schránky žalovaného [datum], který si ji vyzvedl [datum]. Dále je nesporné, že bylo doručeno vyúčtování za rok 2018 žalovanému dne [datum]. 7. Z vyúčtování služeb za období roku 2020 včetně emailu s ním spojeným, bylo zjištěno, že v roce 2020 se mají nedoplatky zasílat žalobkyni od [datum] do [datum] na bankovní účet domu. 8. Z vyúčtování služeb za období roku 2018, bylo zjištěno, že celkové nedoplatky se dle protokolu mají uhradit žalobci na bankovní účet Bytového družstva v období od [datum] do [datum]. 9. Podle ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., platí, že: 1) Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. 10. Dle bodu 3. odůvodnění rozsudku vzal žalobce nárok co do výše 4 381 zpět, z tohoto důvodu soud výrokem I. zastavil řízení v této výši. 11. Soud zamítl nárok žalobce co do výše 3 469 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení a to z důvodu promlčení této částky. Jedná se o částku neuhrazenou na vyúčtování za rok 2018. Sám žalobce ve vyúčtování uvedl termín splatnosti nároku – nejpozději do [datum]. Tento termín žalovaný nerozporoval. Jedná se tak z pohledu soudu o dohodnutý termín splatnosti dle ustanovení § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. Tyto nároky se promlčují v obecné 3 leté promlčecí době. Nárok je tak k [datum] promlčen. Žaloba byla podána až dne [datum]. 12. Soud naopak přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení z částky 4 381 Kč, která byla uhrazena dne [datum] a na účet došla dne [datum]. Žalobce v žalobě příslušenství k této částce uvedl 3 x i při zpětvzetí žaloby a ve všech případech označil příslušenství chybným rokem 2021, přičemž se jednalo o rok 2022. Soud výrok od žalobce převzal. V řeči čísel se jedná o úrok 1 Kč s chybným datem 2021 versus 15 Kč se správným datem 2022. Vzhledem k tomu, že se v daném případě jedná o bagatelní věc, soud apeluje na strany, aby takovou zanedbatelnou částku si mezi sebou již vyřešily. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že by přiznal žalobci, jenž by byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 204,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 850 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 450 Kč ve výši 1 354,50 Kč, celkem 8 204,50 Kč. Žalobce byl úspěšný do částky 4 354 Kč, když žalovaný uhradil tuto částku po podání žaloby a žalobce vzal do této částky žalobu zpět, soud připustil změnu žaloby viz výše. Do částky 3 496 Kč byl žalobce neúspěšný. Žalobce byl celkové úspěšný z 12 %, proto soud přiznal náklady řízení z celkové výše ve výši 984,54 Kč, když od žalobcova úspěchu odečetl jeho neúspěch.