15 C 201/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že původní věřitel - tj. právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] poskytl žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 12 000 Kč (specifikovanou poznámkou: [číslo]). Jedná se o poskytnutí finančních prostředků, které právní předchůdce žalobkyně měl zaplatit žalovanému na základě smlouvy o úvěru, jejíž uzavření však žalobkyně není schopna reálně doložit. Jelikož žalobkyně není schopna prokázat, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo, požaduje žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud žalovaného současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. 4. Soud tedy postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen„ o. s. ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní a sice: listina označená jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ bez datace a vlastnoručních podpisů; Potvrzení o provedené platbě ze dne [datum]; vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum]; Dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]; Dodatek [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum]; Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] spolu s výzvou k úhradě vč. podacího lístku, a učinil následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO]) poskytnuty dne [datum] peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný však poskytnuté finanční prostředky doposud nevrátil. Následně byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], v níž mu byla stanovena lhůta k úhradě dlužné částky v délce tří dnů, přesto žalovaný ničeho neuhradil. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném, (dále jen„ o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V posuzovaném případě bylo nad veškerou pochybnost prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž takové plnění bezesporu poskytl bez jakéhokoliv právního důvodu, neboť ač se žalovaným zřejmě probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, tak k uzavření platné smlouvy nikdy nedošlo. Na posuzovaný případ tak dopadá skutková podstata bezdůvodného obohacení uvedená v § 2991 odst. 2 in fine o.z. Za dané situace tedy žalobkyni náleží právo požadovat vydání bezdůvodného obohacení od žalovaného, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Dále podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 12. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Jelikož v posuzovaném případě se jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy žalobkyně v zastoupení zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, omezil soud odměnu a náhrady zástupkyně žalobkyně v souladu s § 14b vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ a. t.“). Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Dále odměnou právní zástupkyně za 3 úkony právní služby po 300 Kč, kdy sazba mimosmluvní odměny za každý úkon právní služby je vyčíslena podle § 14b odst. 1 a. t., a které byly zástupkyni žalobkyně přiznány podle § 11 odst. 1 a. t. za následující služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby. Zároveň zástupci žalobkyně náleží paušální částka jako náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za 3 úkony po 100 Kč, a náhrada za DPH 21 % z odměny a náhrad zástupce ve výši 252 Kč Celkem bylo žalované straně uloženo zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 2 252 Kč, k rukám zástupce žalobkyně. O povinnosti žalovaného k úhradě nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně rozhodl soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.