15 C 81/2021-125 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně je právnickou osobou, zapsanou v rejstříku evidovaných právnických osob, vedeném Ministerstvem kultury, dle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, a součástí registrované církve, [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně tvrdila, že pozemky parc. [číslo] v katastrálním území Cholupice, jsou v celém svém rozsahu tvořeny pozemkem PK parc. [číslo] v katastrálním území Cholupice, který byl veden v knihovní vložce [číslo] desek zemských. Vlastnické právo k této knihovní vložce bylo zapsáno pro„ [příjmení] [jméno]“, tedy pro žalobkyni. Předmětné pozemky jsou proto původním majetkem žalobkyně ve smyslu § 2 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ ZMV“). Uváděla, že předmětné pozemky jsou Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm Praha, vedeny na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Cholupice. V oddíle A tohoto listu vlastnictví je veden„ Duplicitní zápis vlastnictví“, a to pro žalobkyni a žalovanou. Dle § 18 odst. 2 ZMV platí, že „pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nedošlo na základě aktů orgánů veřejné moci z rozhodného období ke zrušení evidence vlastnického práva v katastru nemovitostí svědčící právnické osobě uvedené v § 3, platí, že tato právnická osoba je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastníkem nemovité věci evidované v jejím vlastnictví; to však pouze za podmínky, že se jedná o věc uvedenou v § 2 písm. a) tohoto zákona“. Vlastnické právo k nemovité věci, jež splňuje podmínky komentovaného ustanovení (tj. jedná se o věc uvedenou v § 2 písm. a) ZMV a nedošlo do dne účinnosti zákona na základě aktů orgánů veřejné moci ke zrušení evidence vlastnického práva v katastru nemovitostí svědčící oprávněné osobě) vzniká ex lege ke dni 1. ledna 2013. Žalobkyně proto tvrdí, že vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl ex lege na základě § 18 odst. 2 ZMV. Z povahy vlastnického práva je pak vyloučeno, aby výlučným vlastníkem jedné věci byly zároveň dvě odlišné osoby. Pro shora uvedené je dle žalobkyně nutné dojít k závěru, že žalovaná je v katastru nemovitostí coby vlastník předmětných pozemků vedena neoprávněně. Nabývací titul žalované, tj.„ Ohlášení správy nemovitosti Pozemkovým fondem n. zn.: [spisová značka]“ ze dne [datum rozhodnutí] je tedy neplatný. Má za to, že naléhavý právní zájem žalobkyně je konstituován § 18 odst. 2 ZMV a existencí duplicitního zápisu vlastnictví k předmětným pozemkům (srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. srpna 2011, sp. zn. III. ÚS 3207/10). Navrhla tedy, aby soud určil, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků KN parc. [číslo] v katastrálním území Cholupice a požadovala, aby soud přiznal žalobkyni vůči žalované náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nesouhlasí s tvrzením žalobkyně a navrhovala, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Co se týká splnění podmínek cit. ustanovení, žalovaná předně namítala, že žalobkyně nedokládá souvislost mezi pozemkem PK parc. [číslo] evidovaným v knihovní vložce [číslo] desek zemských a pozemky parc. [číslo] v k. ú. Cholupice. Namítala, že žalobkyně neprokazuje, že se jedná o věc uvedenou v § 2 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., tedy že tyto pozemky byly alespoň část rozhodného období od [datum] do [datum] v jeho vlastnictví (k žalobě přiložena pouze částečná kopie knihovní vložky [číslo]). Žalobkyně dle žalované ani netvrdí a neprokazuje, že evidence jejího vlastnického práva v katastru nemovitostí trvá nepřetržitě do současné doby, ačkoliv ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb. stanoví, že vlastníkem nemovité věci se stává právnická osoba uvedená v § 3, pokud nedošlo na základě aktů orgánů veřejné moci z rozhodného období ke zrušení evidence jejího vlastnického práva. Žalovaná uvádí, že žalobkyně jako oprávněná osoba podala u žalované jako povinné osoby Výzvu k vydání majetku: věcí a jiných majetkových hodnot ze dne [datum], ve které nejsou předmětné pozemky uvedeny. Žalovaná má za to, že žalobkyně podanou žalobou obchází restituční předpis, když v prekluzivní lhůtě stanovené zákonem žalovanou k vydání předmětných pozemků nevyzvala. Žalobkyně se tedy touto žalobou snaží dovodit právo oprávněné osoby žalovat o určení svého vlastnického práva z toho důvodu, že je knihovaným vlastníkem. Zcela přitom pomíjí skutečnost, že je zapsána jako duplicitní vlastník, jehož vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno až v roce 2007 (jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí přiloženého k žalobě). Žalovaná je toho názoru, že nejsou splněny podmínky stanovené v § 18 odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb., a že se žalobkyně ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. ke dni 1. 1. 2013, vlastníkem pozemků, které jsou předmětem žaloby, nestala. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalovaná navrhuje, aby soud žalobu zamítl a žalované přiznala náhradu nákladů řízení. 3. Žalobkyně pak replikou na č.l. 32 doplnila svá žalobní tvrzení s tím, že souvislost mezi původním pozemkem a předmětnými pozemky dokládá žalobkyní předložená částečná kopie knihovní vložky [číslo] desek zemských, výpis z katastru nemovitostí pro předmětné pozemky prokazující stav evidovaný k datu [datum], srovnávací sestavení parcel a grafický zákres původního pozemku do současného rastru katastrální mapy, rovněž tím chce prokázat své vlastnictví a nepřetržitou evidenci vlastnického práva. Pokud je v knihovní vložce [číslo] desek zemských vedeno k původnímu pozemku vlastnické právo pro žalobkyni a na listu vlastnictví [číslo] je v oddíle E konstatováno vlastnické právo žalobkyně k předmětným pozemkům, a to právě s odkazem na uvedenou knihovní vložku, pak je logický závěr o kontinuitě vlastnického práva. Pokud jde o obcházení zákona, žalobkyně má za to, že zákon nikterak neobchází, postupuje podle § 18 odst. 2 ZMV, kdy žaloba o určení vlastnického práva dle tohoto ustavení nikterak nezávisí na tom, zda žalobkyně uplatnila či neuplatnila svůj nárok dle § 9 odst. 1 či § 10 odst. 1 ZMV. Prekluzivní lhůta k uplatnění majetkového nároku („ Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona“) dopadá toliko na případy, kdy původní majetek oprávněných osob ke dni účinnosti ZMV nebyl ve vlastnictví oprávněných osob (a zároveň byl ve vlastnictví státu). Žalobkyně má, i přes argumentaci žalované, svoji žalobu za důvodnou. 4. Žalobkyně tedy doplnila svá skutková tvrzení k výzvě soudu, učiněné u jednání konaného [datum], spočívající v tom, že je povinna tvrdit rozhodné skutečnosti, spočívající ve splnění podmínek dle § 18 odst. 2 zákona o majetkovém vyrovnání s tím, že veškeré podmínky musí být splněny kumulativně a při nesplnění, byť jedné z daných podmínek, nelze tvrdit, že žalobkyně je výlučným vlastníkem dané nemovitosti. Podáním na č.l. 59 žalobkyně doplnila, že oba předmětné pozemky mají v celém jejich rozsahu původ v části původního pozemku PK [číslo] v k.ú. Cholupice. Dále doplnila, že historickým vlastníkem pozemku PK [číslo] tedy i z něj vzniklých pozemků, je žalobkyně, kdy pozemek byl zapsán na str. 9 položka [číslo] vložky [číslo] zemských desk, jako součást [anonymizováno] [obec], [ulice], [anonymizováno], [obec] a [obec], které bylo ve vlastnictví žalobkyně. Skutečnost, že vlastníkem byla žalobkyně, plyne ze zemských desk, kde je uveden jako vlastník [příjmení] [jméno], což je subjekt totožný s žalobkyní a soudní přezkum tohoto tvrzení pak nepodléhá soudnímu přezkumu, s ohledem na zaručenou autonomii církve. Kontinuita vlastnického práva žalobkyně, tedy to, že žalobkyně nebyla zapsána jako vlastník či nebyla odepsána nebo že na této vložce nebyl nějakou dobu zapsán předmětný pozemek je negativní skutečnost a důkazní břemeno tak nese žalovaná. Doplnila, že vlastníkem pozemku PK [číslo] byla vždy jen žalobkyně, a to i v období od [datum] až do okamžiku zápisu vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. 5. K tvrzení žalobkyně, že žalovaná je v katastru vlastnictví vedena neoprávněně, neboť se tak stalo na základě ohlášení správy Pozemkovým fondem ze dne [datum], žalovaná podáním na č.l. 54 uvedla, že titulem nabytí vlastnického práva byla revize 1. pozemkové reformy na arcibiskupských državách na bývalém statku [anonymizováno] [obec] s tím, že veškerý majetek žalobkyně byl v rozhodném období zestátněn. Zestátněn byl i pozemek PK parc. [číslo] evidovaný v knihovní vložce 335 desk zemských, kterým mají být dle tvrzení žalobkyně tvořeny žalované pozemky parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalovaná uvádí, že předmětné pozemky jsou vedeny v evidenci ČR nejméně od r. 1979. K tvrzení žalobkyně, že do [datum] nedošlo ke zrušení evidence vlastnického práva svědčícího žalobkyni žalovaná upozornila na to, že k zápisu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] došlo až na základě návrhu žalobkyně ze dne [datum], kdy tato listina je uvedena ve výpisu z katastru nemovitostí jako nabývací titul žalobkyně pod značkou [anonymizováno] [číslo] [rok] [čís