16 C 142/2023-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce podal k soudu návrh, na jehož základě se domáhal, vzhledem k žalovanému, vyklizení nebytového prostoru – garáže, v místě podrobně popsaném v žalobním návrhu a petitu žalobního návrhu, s odůvodněním, že žalobce je bytovým družstvem a vlastníkem zmiňovaného nebytového prostoru v podzemním podlaží v domě [adresa], [ulice] ul., k.ú. [část obce] a došlo k uzavření smlouvy o nájmu nebytového prostoru [datum] se žalovaným, a to na dobu trvání členství žalovaného v Družstvu. Žalovaný do dne právní moci udělení příklepu v dražbě, sp. zn.: 003 EX 164/20, vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vlastníkem družstevního podílu v družstvu žalobce. Usnesení o příklepu nabylo právní moci [datum]. Prodejem jeho podílu v dražbě zaniklo členství žalovaného v zmiňovaném družstvu. Jestliže žalovaný pozbyl tímto členství v družstvu, došlo tak i k zániku nájemní smlouvy, která byla na členství vázána. Žalovaný je nekontaktní, se žalobcem nekomunikuje, nereaguje na žádné výzvy a nebytový prostor nevyklidil, jakkoli byl vyzván předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k předmětu věci žádným způsobem nevyjádřil, zásilky doručované soudem nepřebírá, jakkoli je mu doručováno na adresu evidovanou Centrální evidencí obyvatelstva i na adresu předchozí. K jednání soudu [datum] se bez omluvy nedostavil a soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, věc projednal a také rozhodl. 3. Pokud jde o reivindikační žalobu, tedy žalobu na vydání věci, pak je povinností žalobce tvrdit, že je vlastníkem uvedené věci, v daném případě konkrétního nebytového prostoru, tedy nemovitosti a tuto skutečnost žalobce dokládá výpisem z katastru nemovitostí (výpis z katastru - [list vlastnictví], kde je nemovitost zapsána s vlastnickým právem [anonymizována dvě slova] – [část obce], [ulice a číslo], [obec a číslo]). 4. Dále je povinností žalobce tvrdit – a již nikoli prokazovat, že žalovaný užívá konkrétní nemovitost bez právního důvodu. Na žalovaném naopak bylo, aby v takovém případě prokázal – pokud by se hodlal ovšem žalobě bránit, že takový právní důvod existuje, či tvrdit jiné skutečnosti relevantní na svou obranu. Žalovaný nic takového netvrdil, natož, aby něco prokazoval. 5. Pokud jde o právní vztah mezi účastníky, tedy zmiňovanou nájemní smlouvu, pak je z ní zřejmé, že tato smlouva byla uzavřena [datum], předmětem smlouvy je onen nebytový prostor – garáž, jakož je zřejmé, že nájem byl sjednán na dobu určitou, a to na dobu trvání členství nájemce v [anonymizována dvě slova] – [část obce]. Z uvedeného plyne, že tedy pokud žalovaný pozbyde členství v uvedeném družstvu, nájemní smlouva končí (nájemní smlouva ze dne [datum]). 6. Exekutorský úřad v [obec a číslo] dne [datum] vydal usnesení o příklepu ve věci oprávněné [jméno] [příjmení], proti povinnému [celé jméno žalovaného] k vymožení povinnosti povinného zaplatit oprávněnému pohledávku 300 000 Kč tak, že udělil příklep k členskému podílu povinného v bytovém družstvu žalobce. Povinnému se zároveň uložila povinnost, tímto usnesením, vyklidit bytovou jednotku [číslo] nacházející se v prvním nadzemním podlaží domu [ulice a číslo], [obec a číslo] (usnesení o příklepu č.j. 003 EX 164/20-45 z 23.2.2021). 7. Žalovaný byl žalobcem vyzván k vyklizení uvedeného prostoru předžalobní upomínkou [datum] (předžalobní upomínka). 8. Po právní stránce soud posoudil věc dle platného občanského zákoníku, a to konkrétně dle § 2225 odst. 1 věta první občanského zákoníku, při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal v takovém stavu, v jakém byla v době kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila. Odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci (tedy i bytu, či nebytového prostoru). 9. S ohledem na shora uvedené dokazování, soud dospěl k závěru, že žalobní návrh je důvodný, ke dni rozhodování soudu žalovanému nesvědčí žádný právní titul předmětnou nemovitost užívat, neboť došlo k zániku tohoto práva, jak je shora uvedeno a žalobce je tedy oprávněn podat žalobu na vydání věci (nemovité). Z tohoto důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobce, který měl ve věci plný úspěch, když bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 11. Náklady řízení žalobce představují částku 13 712 Kč. Jde o zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a dále o 4 úkony právní pomoci, dle advokátního tarifu, když žalobce byl v řízení zastoupen advokátem. Jeden úkon právní pomoci představuje částku 1 500 Kč, čtyři úkony 6 000 Kč, k tomu 4 režijní paušály po 300 Kč, tj. 1 200 Kč Celkem 7 200 Kč. Z této částky 21% DPH činí 1 512 Kč (zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH), celkově tedy jde o náklady zastoupení 8 712 Kč Náklady soudního řízení představují celkově částku 13 712 Kč.