16 C 147/2023-16 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně podala k soudu proti žalovanému návrh, na základě tohoto svého návrhu se domáhala, aby soud rozhodl o určení výše obvyklého nájemného pro byt specifikovaný v žalobním návrhu, tj. byt [číslo] v [obec a číslo], ul. [ulice a číslo], k.ú. [část obce], zapsáno na LV [číslo]. 2. Žalobkyně uvedla, že je výlučnou vlastnicí této bytové jednotky, za užívání shora uvedené bytové jednotky bylo mezi účastníky sjednáno nájemné, které od posledního zvýšení, ke kterému došlo před více než 3 lety, je 7 062 Kč. Toto již neodpovídá obvyklému nájemnému v daném místě a čase, nájemné nebylo v uplynulých dvanácti měsících nijak zvýšeno a pronajímatel si dovolil zvýšit nájemné na 8 475 Kč, uvedené zvýšení je v souladu s požadavky danými platnými právními předpisy o 20%. Tento návrh na zvýšení nájemného byl žalovanému odeslán přes datovou schránku [datum], ten na to nijak nereagoval. 3. Žalovanému byl doručen žalobní návrh do datové schránky. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. Pokud jde o jednání soudu [datum], pak předvolánka k jednání byla žalovanému doručena s dostatečným časovým předstihem, ovšem došlo opět k doručení fikcí, žalovaný se k jednání soudu bez důvodné a včasné omluvy nedostavil a jednáno bylo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti, bylo vycházeno ze žalobních tvrzení a žalobcem doložených důkazů. Neomluvená absence žalovaného u jednání soudu neznamená, že by soud nemohl ve věci jednat, nebo že by nemohl ve věci rozhodnout. 4. K otázce zjištěného skutkového stavu. 5. Žalobkyně prokázala, že je skutečně vlastníkem uvedené bytové jednotky, tak jak je citováno v žalobním návrhu (výpis z katastru nemovitostí). 6. Právní subjektivita žalobkyně je prokázána výpisem z obchodního rejstříku, který žalobkyně doložila, kdy předmětem činnosti žalobkyně je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Žalobkyně je zapsána v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, odd. C, vložka [číslo] (výpis z obchodního rejstříku). 7. Pokud jde o tvrzenou dohodu o užívání bytu, pak z ní je zřejmé, stejně tak, jako z rozhodnutí o přidělení bytu, jaká je historie bytu popsaného v žalobním návrhu, který žalovaný užívá, že kdysi tento byt byl přidělen žalovanému na základě rozhodnutí ze dne [datum], tehdejším podnikem [anonymizováno] a byla sepsána dohoda o užívání tohoto bytu mezi vlastníkem a žalovaným (rozhodnutí o přidělení bytu a dohoda o užívání bytu). 8. Pokud jde o evidenční list bytu, pak je zřejmé, že žalovaný v tomto bytě v historii bydlel ještě s manželkou. Pokud jde o následný evidenční list z roku 1994, pak nájemcem je pouze žalovaný, pronajímatelem k roku 1994 byla [právnická osoba] s.r.o. (evidenční list [datum]). 9. Žalovaný byl žalobkyní vyzýván ohledně zvýšení nájemného dopisem ze dne [datum], kdy jde o zvýšení nájemného na částku 8 475 Kč s důvody, které žalobkyni k tomuto postupu vedou. Žalovaný měl žalobkyni sdělit, do dvou měsíců, své stanovisko, k čemuž, jak se ukázalo, nedošlo, jakkoli [datum] byla zpráva doručena do datové schránky žalovaného. Následně byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum], aby reagoval ve lhůtě do 7mi dnů s tím, že náklady se zvyšují, když s žalobkyní nespolupracuje. Poté již žalovaný obdržel předžalobní upomínku ze dne [datum], doručenou téhož dne, na kterou nereagoval (dopisy žalobkyně určené žalovanému z [datum], ohledně zvýšení nájemného, dopis ze [datum] a dopis z [datum], jako předžalobní upomínka). 10. Žalobkyně neoznačila žádné další jiné důkazy, soud nepovažoval za nezbytné také žádné jiné důkazy provádět a bylo tedy vycházeno z dokazování, jež je popsáno shora. 11. K otázce právního posouzení věci a konečný závěr soudu. 12. Dle ustanovení § [číslo] platí, že neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení, spolu s tím, k němuž již došlo v posledních 3 letech, nebude vyšší než 20%. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí 12ti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výše nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení se nepřihlíží. 13. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v posledních 3 letech žádné nájemné zvyšováno nebylo, alespoň žalobkyně to tvrdí a žalovaný to nijak nevyvrací, ostatně k věci se ani nevyjádřil, jak je shora uvedeno. Naproti tomu je zjištěno, jaké bylo původní nájemné 7 062 Kč a nové nájemné je 8 475 Kč, tedy určitě není vyšší o více než 20%. Jestliže se nájemné za uvedenou dobu žádným způsobem neměnilo, a není ani tvrzeno, natož prokázáno, že by byl jakýkoli návrh žalovanému činěn dříve než za období uplynulých 12ti měsíců, pak nebylo důvodu proč žalobnímu návrhu nevyhovět a zvýšit nájemné na žalobkyní požadovanou částku 8 475 Kč, když je evidentní, že takovéto nájemné za dvoupokojový byt není ani po zvýšení v žádném případě vysoké. 14. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy strana žalující měla ve věci plný úspěch a její náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 2 000 Kč a co do zbytku potom jde o náklady za zastoupení advokátkou. Vycházeno bylo z advokátního tarifu, tedy vyhlášky č. 177/1996 Sb., kdy soud vycházel z ustanovení § 9 k § 7 bod. 4, kdy za jeden úkon by příslušela částka 1 500 Kč. Pokud jde o jednotlivé úkony, pak dle spisu lze soudit, že jde o převzetí věci, tedy konkrétní plná moc ze dne [datum], předžalobní upomínka, sepis žaloby a účast na jednání soudu, tedy započitatelné jsou 4 úkony právní pomoci, tj. 6 000 Kč. K těmto úkonům soud počítal 4 režijní paušály po 300 Kč, tj. 1 200 Kč. Celkově jde o náklady zastoupení 7 200 Kč. K těm je třeba ještě připočítat 21% DPH z částky 7 200 Kč, když zástupkyně strany žalující předložila doklad, že je plátkyní DPH. Jde o částku 1 512 Kč Náklady soudního řízení představují celkově částku 10 712 Kč.