18 C 289/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, svým žalobním návrhem, ze dne 11. 9. 2022, domáhal vyloučení nemovité věci z exekuce, a to jednotky [číslo] jiný nebytový prostor, v budově [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] dále podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], to vše v katastrálním území Záběhlice, zapsáno na LV [číslo] jelikož tvrdil, že předmětná nemovitá věc je součástí společných prostor předmětného bytového domu, takže se, vlastně, o samostatnou jednotku vůbec ani nejedná. 2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila a požadovala její zamítnutí, jelikož tvrdila, že je nedůvodná a že žalobcova tvrzení jsou účelová, s tím, že ostatním obyvatelům dotyčného domu prodej zmiňované jednotky, a to v exekučním řízení, nikterak nevadí. 3. Podepsaný soud nejdříve zkoumal svou místní příslušnost, když, v této souvislosti, dospěl k závěru, že místní příslušnost podepsaného soudu je dána dle ust. § 88, písm. e) občanského soudního řádu, neboť zdejší soud je soudem exekučním, a žalobce se, tedy, svou žalobou, domáhal, jak již bylo řečeno výše, vyloučení shora specifikované nemovité věci z exekuce. 4. Podepsaný soud ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 7. 2. 2023, když soud, po provedeném dokazování, zjistil níže popsané skutečnosti. 5. Předmětem žaloby byl tedy návrh na vyloučení nemovitého majetku z exekuce, vedené soudním exekutorem - Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], sídlem [adresa], a to pod sp. zn. [spisová značka], kterážto exekuce je prováděna na základě Pověření soudního exekutora, které vydal Obvodní soud pro Prahu 4, dnem 26. 10. 2021, pod č. j.: [číslo jednací]. V rámci uvedené exekuce vydal soudní exekutor Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, a to, konkrétně, oné jednotky [číslo] jiný nebytový prostor, v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] též i podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti [číslo], to vše v katastrálním území Záběhlice, zapsáno na [list vlastnictví] (zjištěno z Dražební vyhlášky, dále z Orientačního výpisu z katastru nemovitostí a rovněž i z nesporných tvrzení účastníků). 6. Žalobce, pokud se jedná o jeho další, podrobná, žalobní tvrzení, opakovaně uváděl, že, ačkoliv byl, historicky, předmětný nebytový prostor vymezen jakožto samostatná jednotka, tak tento stav, ovšem, dle názoru žalobce, neodpovídá skutečnému stavu, neboť dotyčný nebytový prostor, dle názoru žalobce, tvoří společnou část budovy [adresa], v k. ú. [část obce], a její vymezení, jakožto samostatné jednotky, je tudíž v rozporu s právními předpisy. Žalobce, jakožto vlastník jiné (bytové) jednotky, v předmětné budově se nacházející, a to bytové jednotky [číslo] též tvrdil i to, že je tedy, zároveň, i spoluvlastníkem společných částí daného domu, a tedy, právě i toho prostoru, kterého se jeho žalobní návrh týká, a kterýžto prostor je, dle názoru žalobce, nesprávně, a to v rozporu se zákonem, vymezen jako samostatná jednotka (zjištěno z Orientačního výpisu z katastru nemovitostí – o bytové jednotce [číslo] jejímž vlastníkem je právě žalobce). 7. Konečně pak ještě žalobce tvrdil to, že je rovněž i společníkem [právnická osoba] 6, spol. s r.o., [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], která je, ve shora specifikovaném exekučním řízení, povinnou, a která je, dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí, vedena jako vlastník předmětného nebytového prostoru - jednotky [číslo] jiný nebytový prostor (zjištěno z Orientačního výpisu z katastru nemovitostí – o jednotce [číslo] jiný nebytový prostor). 8. Na základě shora popsaných skutečností tedy podepsaný soud zaměřil své zkoumání, především, na to, jak to tedy je s existencí naléhavého právního zájmu žalobce, na požadovaném vyloučení oné jednotky ([číslo] – jiný nebytový prostor) z předmětného exekučního řízení, a byť tedy žalobce vehementně tvrdil, že předmětný nebytový prostor by měl sloužit všem spoluvlastníkům dotčených nemovitostí, i když byl, v Prohlášení vlastníka, tento nebytový prostor vymezen jako samostatná jednotka, kterýžto stav je, dle názoru žalobce, v rozporu se zákonem, a když, podle ustanovení § 1160, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jsou společným vlastnictvím vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, anebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, a též i stavební části, podstatné pro zachování domu, včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i, pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, rovněž i zařízení, sloužící i jinému vlastníku jednotky, k užívání bytu, což žalobce dokládal jak Prohlášením vlastníka, tak i [příjmení] dotyčného prostoru, tak podepsaný soud je však toho názoru, že žalobci nejenže nesvědčí naléhavý právní zájem, na požadovaném určení, a to v tom smyslu, že se předmětná jednotka (jiný nebytový prostor) z exekuce vylučuje, nýbrž mu nesvědčí ani existence věcné legitimace, jež by vyplývala ze hmotného práva, když tohoto řízení se zjevně nezúčastnili již žádní jiní spoluvlastníci dotčených nemovitostí, resp., vlastníci všech ostatních jednotek, nacházejících se v dané budově. 9. A i když žalobce, v daných souvislostech, opakovaně poukazoval na to, že se, v předmětném nebytovém prostoru, nachází strojovna, v níž je zavedeno a instalováno technologické zařízení, které slouží k regulaci přívodu a měření energií (zejména tepla), v celém domě, kteréžto zařízení je od nebytového prostoru neoddělitelné a slouží tak všem vlastníkům jednotek, v domě, a je též nezbytné i k tomu, aby ostatní vlastníci mohli své byty řádně užívat, tak soud je však, i nadále, toho názoru, že žalobce, sám, a tedy bez účasti vlastníků všech ostatních jednotek, v daném domě se nacházejících, opravdu nedisponuje existencí oné věcné legitimace, jež by vyplývala ze hmotného práva, a to v rámci takto podané žaloby. 10. Shora prezentované stanovisko podepsaného soudu je tak neměnné i za situace, kdy žalobce opakovaně tvrdil i to, že by dotyčná jednotka, s ohledem na shora popsané konsekvence, měla být vlastníkům ostatních jednotek či pověřenému správci budovy neomezeně přístupná, zvláště když ono technologické zařízení a na něj navazující soustava rozvodů tepla je ve vlastnictví dodavatele tepla, kterým je společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a z čehož pak žalobce dovozoval i to, že [právnická osoba] proto má věcné břemeno, k této části bytového domu, tj., k nebytovému prostoru, zřízené dle § 76, odst. 7, zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, kteréžto tvrzení žalobce dokládal i elektronickou korespondencí, vedenou ze strany firmy [právnická osoba], a to, konkrétně, ze strany [jméno] [příjmení] – péče o zákazníky, nicméně, ani tato listina však není, dle názoru podepsaného soudu, způsobilá odůvodnit případnou možnost vyhovění žalobě, neboť ani z ní nevyplývá existence naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném vyloučení dotčené nemovité věci z exekuce. 11. Ve shora popsaných souvislostech pak žalobce ještě tvrdil i to, že jsou zde rovněž dány i důvody k částečnému odkladu a k částečnému zastavení exekuce, které žalobce popsal již ve svém podnětu ze dne 7. 9. 2022, aniž by ovšem cokoliv z toho doložil, nicméně, veškeré tyto snahy žalobce vyhodnotil soud jakožto poněkud nepodstatné ornamenty, a to se zcela jednoznačným závěrem, učiněným v tom smyslu, že žalobce, stručně řečeno, opravdu nedisponuje existencí věcné legitimace, vyplývající ze hmotného práva, neboť, když se tedy všichni ostatní spoluvlastníci dotčených nemovitostí (a tedy vlastníci všech ostatních jednotek, jakožto tzv. nerozluční společníci) tohoto řízení nezúčastnili, pak by, samozřejmě, nikdy nikdo z nich ani nebyl případným (a tedy vyhovujícím a pravomocným) rozsudkem vázán. Z tohoto důvodu by se tedy předmětného řízení měli zúčastnit i všichni ostatní členové daného Společenství vlastníků jednotek, ať již na straně žalobců, či na straně žalovaných, neboť, ve smyslu ust. § 159a, odst. 1, o. s. ř., je výrok každého rozsudku závazný pouze pro účastníky daného řízení. 12. V dané věci tedy jde jednak o existenci naléhavého právního zájmu a též i o existenci věcné legitimace, vyplývající ze hmotného práva, jak již bylo naznačeno výše. 13. V této souvislosti ještě podepsaný soud předesílá, že existence naléhavého právního zájmu, v řízení o žalobě na určení, a to ve smyslu ust. § 80, o. s. ř., je vždy nezbytným předpokladem úspěchu takové žaloby, s tím, že jedním ze základních atributů naléhavého právního zájmu je i to, zda takovým určením dojde ke zlepšení právního postavení toho, kdo se požadovaného určení domáhá, a zda, takovým určením, bude odstraněn stav ohrožení práva, či nejistoty, v právním vztahu, když k odpovídající nápravě nelze dospět jinak. 14. V daném případě by se však žalobcovo postavení, i kdyby bylo jeho žalobě vyhověno, vlastně nikterak nezměnilo, když zásadní podmínkou úspěchu každé určovací žaloby musí být vždy to, že se takový případný úspěch určovací žaloby projeví ve zlepšení právního postavení žalobce, který se takového určení domáhá