18 C 360/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení shora uvedené částky. Dle strany žalující tento nárok představuje cenu služeb elektronických komunikací, včetně služeb doplňkových, za dobu od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2020, poskytnutých na základě smluv o poskytování služeb uzavřených dne 27. 6. 2018 a 8. 6. 2018, k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Ve věci bylo rozhodnuto dne 14. 2. 2023 bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 4. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi účastníky byly dne 27. 6. 2018 a 8. 6. 2018 uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, a to k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo] (smlouvami k telefonním číslům [číslo], [číslo], [číslo]). Žalovaná neplatila včas vyúčtování služeb, ač jí byly žalobkyní fakturovány (jednotlivými fakturami). Splatnost poslední faktury nastala 23. 7. 2020. Žalobkyně proto od smluv odstoupila dne 5. 12. 2018 a 21. 1. 2019, a zároveň se pokusila o smírné řešení věci (odstoupeními, doručenkami). Dlužná cena služeb za dobu trvání obou smluv, tedy za dobu od 1. 7. 2018 do 30. 6. 2020, činí 13 641,47 Kč (součtem vyfakturovaných částek, fakturami). Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani na výzvu předžalobní (předžalobní výzvou, doručenkou). [příjmení] v řízení netvrdila ani neprokázala. 5. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., přičemž závazek z ní žalované vzniklý, tedy povinnost hradit řádně a včas vystavená vyúčtování, nebyl žalovanou splněn, a je proto na základě § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. povinna vedle jistiny zaplatit úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 24. 7. 2020, jež je dnem následujícím po dni splatnosti poslední vystavené faktury. 6. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.