24 C 97/2023-50 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou, došlou nadepsanému soudu 30. 12. 2022, domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 1. 2. 2019 rámcovou smlouvu [číslo] (dále jen jako„ rámcová smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Následně dne 7. 10. 2020 uzavřel žalovaný s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 30 000 Kč. Na základě rámcové smlouvy umožnila žalobkyně žalovanému čerpání kontokorentního úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný naplnil podmínky dle článku Co považujeme za případ porušení a článku [příjmení] v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, kontokorent mu byl zablokován a následně žalobkyně ke dni 21. 11. 2022 celý úvěr zesplatnila, přičemž ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 29 855,21 Kč a nesplaceným (kapitalizovaným) smluvním úrokem z kontokorentu do zesplatnění ve výši 1 252,21 Kč (který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 9. 2021 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. 20. 11. 2022). Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině částku 29 855,21 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 29 855,21 Kč od 21. 11. 2021 do 20. 12. 2022 spolu se smluvním úrokem 15 % ročně z částky 29 855,21 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 29 855,21 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení až od 1. 12. 2021, neboť dle interních pravidel poskytuje žalobkyně žalované ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 252,21 Kč za období ode dne 1. 9. 2022 do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tj. do 20. 11. 2022, a od 21. 12. 2022 smluvní úrok 15 % ročně. Žalobkyně požaduje rovněž zaplacení částky 1 000 Kč jako nezaplacených nákladů účelně vynaložených žalobkyní na vymáhání dluhu po žalovaném dle přehledu nákladů účelně vynaložených bankou. K výzvě soudu doplnila svá tvrzení o tom, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného na základě interních a externích databází (Bankovní registr klientských informací, zahrnující i údaje z Nebankovního registru klientských informací a informace z některých společností patřících do skupiny PPF, úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací si žalobkyně vyžádala dne 7. 10. 2020), vzhledem nízké k výši úvěru vycházela žalobkyně také z tvrzení žalovaného, který uvedl výši průměrného čistého měsíčního příjmu v částce 18 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k jednání konanému dne 21. 9. 2023 se bez omluvy nedostavil. Vzhledem k tomu, že předvolání k jednání bylo žalovanému řádně doručeno dne 7. 9. 2023 a žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila s tím, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez její přítomnosti, soud jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. Vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je státním příslušníkem Bulharské republiky a má povolen trvalý pobyt na území České republiky. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Bulharskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, neupravuje zvláštní pravidla pro určení pravomoci soudů obou států k projednávání sporů plynoucích ze shora uvedené smlouvy, aplikoval soud úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis), přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána na základě čl. 17 citovaného nařízení. Rozhodným právem je dle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české, které si strany smlouvy výslovně ujednaly v čl. Na závěr, odst. 1 obchodních podmínek. 4. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: 5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 1. 2. 2019 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl plně začít využívat. Nedílnou součástí rámcové smlouvy jsou [ulice] podmínky a Ceník. (zjištěno z Rámcové smlouvy [číslo] ze dne 1. 2. 2019 a z Obchodních podmínek [právnická osoba] a Ceníku služeb, jež jsou její nedílnou součástí). 6. Dne 7. 10. 2020 uzavřel prostřednictvím internetového bankovnictví žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k uvedené Rámcové smlouvě [číslo] – Smlouvu o poskytnutí kontokorentu, na základě kterého žalovaný mohl čerpat kontokorent 30 000 Kč, prostřednictvím účtu č. [bankovní účet]. Dohodnutá úroková sazba činila 18,9 % ročně. Doba trvání úvěru byla sjednána na neurčito s tím, že splácení úvěru bude průběžné, a to každým připsáním peněz na běžný účet (zjištěno z Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, Podmínky pro používání kontokorentu, přehled čerpání a splácení kontokorentu). Žalobkyně před poskytnutím půjčky ověřila schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný neměl žádný aktivní splátkový a nesplátkový produkt ani kreditní karty, na běžných účtech žalovaného nebyly evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem či jinou rizikovou činností, žalovaný uvedl svůj čistý průměrný měsíční příjem ve výši 18 000 Kč (zjištěno z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Podmínek pro používání úvěru, mimořádného výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] za období od 20. 9. 2021 do 30. 12. 2022, úvěrové zprávy ze dne 7. 10. 2020, vyjádření žalobkyně ze dne 26. 4. 2023 a přehledu žádostí o úvěr-aplikační data). Žalovaný kontokorent od 21. 9. 2021 čerpal. Splátky nebyly žalovaným řádně a včas uhrazeny (zjištěno z Přehledu plateb kontokorentu). 7. Žalobkyně tak dne 21. 11. 2022 přistoupila k předčasnému zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2022. Ke dni zesplatnění činil celkový dluh 32 107,42 Kč, kdy tato částka se skládala z kontokorentu ve výši 31 107,42 Kč (celková nesplacená jistina 29 855,21 Kč a nesplacený kapitalizovaný úrok 1 252,21 Kč) a 1 000 Kč na nákladech za vymáhání dluhu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 30.11. 2022 s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí k podání žaloby (zjištěno z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2022 a doručenky, podacího archu, přehledu plateb a podmínek pro poskytnutí kontokorentu a přehledu čerpání a splácení kontokorentu). 8. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 9. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný mohl čerpat kontokorent 30 000 Kč, který od 21. 9. 2021 čerpal. Doba trvání úvěru byla sjednána na neurčito s tím, že splácení úvěru bude průběžné, a to každým připsáním peněz na běžný účet. Dohodnutá úroková sazba činila 18,9 % ročně. Jelikož žalovaný nehradil dohodnuté splátky řádně a včas přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru, a to ke dni 21. 11. 2022, přičemž k tomuto datu činil celkový dluh 32 107,42 Kč, kdy tato částka se skládala z kontokorentu ve výši 31 107,42 Kč a 1 000 Kč na nákladech za vymáhání dluhu. Současně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé částky do 30. 11. 2022 s tím, že pokud nebude dlužná částka uhrazena, přistoupí k podání žaloby. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokazoval, že by dluh uhradil. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně: 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Podle § 419