29 C 182/2023-45 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že žalovaný coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. TP [anonymizováno] neměl v obdobích ode dne 20. 7. 2021 do 7. 10. 2021, od 8. 10. 2021 do 10. 3. 2022 a ode dne 11. 3. 2022 do 23. 6. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, přestože je tato povinnost stanovena zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek ve výši 3 760 Kč, 7 238 Kč a 4 935 Kč (součin počtu dní, kdy byla porušena zákonná povinnost, a denní sazby stanovené dle druhu vozidla). Žalovaný však i přes výzvy na žalovaný nárok ničeho nezaplatil. Žalobkyně žalovanému dále vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tedy 3 x 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Španělského království. Soud proto postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, přičemž příslušnost českých soudů věc projednat je dána, neboť poslední známé bydliště žalovaného se nacházelo na území České republiky. 3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], opatrovnici [příjmení] [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa]. 4. Soud ve věci na den 13. 9. 2023 nařídil jednání, ke kterému se dostavila zástupkyně žalobkyně a opatrovnice žalovaného. Zástupkyně žalobkyně uvedla, že na žalobě trvá v plném rozsahu. Opatrovnice žalovaného navrhuje, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 6. Žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm³ do 1 850 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. TP [anonymizováno], avšak k vozidlu neměl v obdobích od 20. 7. 2021 do 7. 10. 2021, od 8. 10. 2021 do 10. 3. 2022 a od 11. 3. 2022 do 23. 6. 2022, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu se zákonem o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období ve výši 3 760 Kč, 7 238 Kč a 4 935 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzev. Žalobkyně současně vyúčtovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, tedy celkem 900 Kč (3 x 300 Kč). Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nezaplatil, zaslala mu žalobkyně u každé z pohledávek další dvě výzvy k plnění. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínky. (Zjištěno z předžalobních upomínek vč. podacího lístku, upomínek o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] a výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] vč. podacích lístků). 7. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního rádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž provedl všechny důkazy žalobkyní označené, žalovaný nenavrhl ani nepředložil důkazy žádné. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů. Nic takového v řízení netvrdil ani žalovaný. Proto soud veškeré provedené důkazy hodnotil jako věrohodné a pravé. 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 9. Jelikož žalovaný provozoval motorové vozidlo registrované na území České republiky v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., řídí se poměry účastníků v této věci podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne [datum] o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) českým právním řádem, neboť rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové poměry, které vznikají z civilních deliktů, je právo země, kde škoda vznikla. 10. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 (v daném případě 80 dní, 154 dní a 105 dní), a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., činí výše denní sazby podle druhu vozidla 47 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., částku 300 Kč. 11. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla musí výzva k zaplacení příspěvku obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. 12. Žalobkyni za dobu, po níž nebylo vozidlo žalovaného řádně pojištěno (celkem 339 dní), vznikl nárok na příspěvek ve výši 47 Kč za každý den. Celková výše příspěvku tak činí 15 933 Kč. Okamžikem zaslání výzvy k zaplacení splňující všechny náležitosti ve smyslu § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč, tedy celkem 900 Kč (3 x 300 Kč). Jelikož žalovaný na svůj dluh i přes výzvy žalobkyně ničeho nezaplatil, dostal se uplynutím 30 dnů ode dne doručení každé z výzev k zaplacení dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a žalobkyni tak dále vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 o. z. v zákonné výši. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 769 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 833 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 780 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 280 Kč ve výši 689 Kč. 15. Soud přiznal ustanovené opatrovnici žalovaného za poskytnuté právní služby odměnu ve výši 7 550,40 Kč, která se skládá z následujících úkonů podle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření a účast na jednání soudu dne [datum]). Opatrovnici náleží podle § 7 a. t. odměna za zastupování žalované stanovená z tarifní hodnoty stanovené podle § 7 a. t. (16 833 Kč) ve výši 1 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovnici dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (3 x režijní paušál à 300 Kč). Opatrovnice žalované je plátcem DPH, proto jí soud přiznal dále DPH ve výši 21 % z částky 6 240 Kč, tj. 1 310,40 Kč.