29 C 499/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalující partner [celé jméno žalobce], [datum narození] se návrhem domáhal zrušení registrovaného partnerství s odůvodněním, že s druhým partnerem [jméno] [příjmení], [datum narození] uzavřel registrované partnerství a partneři spolu již tři roky nežijí, nekomunikují a žalující partner nemá zájem na obnovení společného partnerského soužití. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného partnera, ustanovil soud žalovanému partnerovi usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], opatrovníka, [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaný partner je státním příslušníkem Ruské federace. Pravomoc českých soudů i rozhodné české právo jsou dány, neboť partneři uzavřeli registrované partnerství v České republice (§ 67 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém). 4. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující: partneři vstoupili do registrovaného partnerství prohlášením učiněným dne [datum] před úřadem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo]. Z výslechu žalujícího partnera soud zjistil, že partneři již spolu po dobu čtyř let nežijí a nejsou ve vzájemném kontaktu, neboť žalovaný partner nyní žije ve Švédsku. Žalující partner nemá zájem na obnovení partnerského soužití. Od výslechu žalovaného partnera soud upustil, neboť se mu nepodařilo doručit soudní písemnosti na známou adresu a soudu není známa žádná jiná doručovací adresa žalovaného partnera, soud proto podle § 399 odst. 2 a § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) od výslechu žalovaného partnera upustil. 5. Podle § 14 písm. b) zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon o registrovaném partnerství“) platí, že partnerství zaniká zrušením rozhodnutím soudu. 6. Podle § 16 zákona o registrovaném partnerství soud rozhodne o zrušení partnerství na návrh jednoho z partnerů, prokáže-li žalobce, že partnerský vztah již fakticky netrvá. 7. V daném případě byly splněny podmínky podle § 16 zákona o registrovaném partnerství, neboť žalující partner prokázal, že registrované partnerství účastníků již fakticky netrvá, a proto soud rozhodl o zrušení tohoto registrovaného partnerství. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem II. rozsudku podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále též „z. ř. s.), podle kterého, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Soud v řízení neshledal mimořádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr pro přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Za této situace proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.