38 C 100/2023-85 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] na ni byla žalovaná pohledávka postoupena společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o rychlé půjčce na kliknutí [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 186 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách dle Smlouvy, spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně a s dalšími poplatky dle této Smlouvy a ceníku. Žalovaná však v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácela, jelikož nehradila splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění dluhu ke dni [datum]. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalované, ustanovil soud žalované opatrovníka advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Opatrovník žalované navrhl z procesní opatrnosti žalobu v plném rozsahu, neboť se mu nepodařilo žalovanou kontaktovat. 3. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je bulharské státní příslušnosti, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. V dané věci je tak pravomoc rozhodovat dána českým soudům. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Uvedené postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek č. [rok] [číslo] ze dne [datum] včetně příloh, rámcová smlouva o postupování pohledávek č. [rok] ze dne [datum], potvrzení úplaty ze dne [datum], vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum] zaslané na adresu [adresa žalovaného], Slovensko, přehled podacích čísel ze dne [datum]). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o rychlé půjčce na kliknutí [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 186 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet po 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 340 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci. Úvěrová sazba byla stanovena ve výši 13,90 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění typu C ve výši 119 Kč (viz Návrh na uzavření Smlouvy a její akceptace). Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro osobní úvěry [anonymizováno] a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Před uzavřením Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr, zkoumala její bonitu jakožto klienta prostřednictvím svého počítačového systému a dále nahlížela do registrů dlužníků (viz výpis [anonymizováno] ze dne [datum], protokol o ověření úvěruschopnosti žalované, údaje klienta, potvrzení o příjmu). Při sjednání Smlouvy si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované z občanského průkazu žalované, dokladu o rodném čísle žalované a potvrzením o přechodném pobytu na území České republiky (viz kopie občanského průkazu žalované, kopie potvrzení o přechodném pobytu v ČR, kopie dokladu o rodném čísle). Žalované byl úvěr poskytnut ve výši 186 000 Kč (viz souhrnný výpis z účtu). Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupila ke zesplatnění dluhu ke dni [datum] (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva ze dne [datum] zaslána jednak na adresu [adresa] adresu [adresa], seznam odeslaných předžalobních výzev spol. [anonymizováno] ze dne [datum]). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy se s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se jedná o smlouvu spotřebitelskou. Na základě této Smlouvy poskytla právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 186 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tento úvěr splácet celkem ve 96 měsíčních splátkách ve výši 3 340 Kč, které byly splatné vždy k 20. dni v měsíci spolu se sjednaným úrokem ve výši 13,90 % a dalšími poplatky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně ověřovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupila v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na žalovanou částku něčeho uhradila, a neunesla tak své důkazní břemeno. Jelikož žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostala se dle § 1968 o. z., do prodlení a žalobkyně má rovněž dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. Soud tedy s ohledem na výše uvedené žalobě v plném celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 737,90 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 283 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 125 649,45 Kč sestávající z částky 6 140 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, účast na jednání dne [datum]), z částky 3 070 Kč za 1 úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva), včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 690 Kč ve výši 4 764,90 Kč. 11. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. Soudem ustanoveným opatrovníkem byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast při jednání konaném dne [datum]), náleží mu dle § 7 a. t. odměna za zastupování žalované stanovená z tarifní hodnoty 125 649,45 Kč ve výši 6 140 Kč, tj. celkem odměna činí 19 320 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Opatrovníku žalované jakožto plátci DPH dále náleží DPH ve výši 21% z částky 19 320 Kč, tedy 4 057 Kč. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. a opatrovníkovi žalované přiznal částku 23 377 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalované, náhrady hotových výdajů a DPH. Tato částka bude opatrovníku vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4.