38 C 15/2023-106 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne 7. 6. 2022 na ni byla žalovaná pohledávka postoupena [právnická osoba] a. s., na níž byla dříve postoupena společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 31. 5. 2021 s žalovanou Smlouvu o rychlé půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Právní předchůdkyně žalobkyně se na základě Smlouvy zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 215 000 kč a žalovaná se zavázala jej splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 4 560 Kč vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 11,99 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 357 Kč a dalšími poplatky dle Smlouvy a Ceníku. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 4. 2022 přistoupila k zesplatnění celého dluhu. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala způsobilost žalované úvěr splácet, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Žalovaný nárok sestává z dlužné jistiny ve výši 210 099,67 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku za období od 26. 4. 2022 do 13. 5. 2022 ve výši 12 315,15 Kč, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 26. 4. 2022 do 13. 5. 2022 ve výši 1 456,80 Kč a z dlužných poplatků ve výši 3 142 Kč. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalovaná je státní příslušnicí Bulharska. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle něhož platí, že osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována v místě plnění závazku, tj. v místě, kde služby byly nebo měly být poskytnuty. Pravomoc věc projednat a rozhodnout je tak dána českým soudům. 4. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen na základě smlouvy o postoupení pohledávek [právnická osoba] a. s., na níž byl předtím postoupen společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Uvedená postoupení pohledávky byla žalované oznámena (viz seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- [právnická osoba] na [právnická osoba]; potvrzení úplaty ze dne 7. 6. 2022; smlouva o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] vč. přílohy [číslo] – seznamu pohledávek; rámcová smlouva o postupování pohledávek č. 2018; vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2022 na adresy v ČR a v Bulharsku; oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2022 na adresy v ČR a v Bulharsku; přehled podacích čísel ze dne 20. 6. 2022). Dne 31. 5. 2021 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena Smlouva o rychlé půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]; produktové podmínky pro osobní úvěry a Ceník. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 215 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 4 560 Kč vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 11,99 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění typ B ve výši 357 Kč a dalšími poplatky dle Smlouvy a Ceníku. V případě zaslání výzvy k úhradě byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna účtovat žalované poplatek ve výši 500 Kč za zaslanou upomínku (viz návrh na uzavření smlouvy o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne 31. 5. 2021; akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 31. 5. 2021; ceník produktů a služeb pro soukromé osoby; produktové podmínky pro osobní úvěry Raiffeisenbank; všeobecné obchodní podmínky). Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalované úvěr splácet kontrolou insolvenčního rejstříku, databáze neplatných dokladů, interního black listu, úvěrových registrů BRKI/NRKI a [příjmení] a poskytnutí úvěru bylo schváleno. [jméno] žalovaná pak uvedla, že má čistý měsíční příjem 24 270 Kč, pravidelné měsíční splátky ve výši 5 077 Kč, limit kontokorentů 15 000 Kč a nezbytné měsíční výdaje 5 000 Kč. Z předloženého potvrzení zaměstnavatele žalované plynuly čisté měsíční příjmy za poslední tři měsíce ve výši 24 263 Kč, 20 517 Kč a 27 867 Kč (viz potvrzení o příjmu pro [právnická osoba]; protokol ověření úvěruschopnosti klienta; údaje klienta; CBL ze dne 24. 6. 2022). Právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve sjednané výši poskytla, avšak žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela (viz souhrnný výpis pohybů na účtě [číslo]). Jelikož žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 25. 4. 2022 k okamžitému zesplatnění úvěru (prohlášení o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzva k uhrazení dluhu ze dne 25. 4. 2022; přehled podacích čísle ze dne 20. 10. 2022). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku (viz oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě dluhu ze dne 20. 7. 2022 na adresy v ČR a v Bulharsku; seznam odeslaných předžalobních výzev ze dne 20. 7. 2022). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 8. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena. 9. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy se s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením Smlouvy byla právní předchůdkyní dostatečným způsobem ověřována úvěruschopnost žalované, když vycházela jednak z údajů předložených žalovanou, jednak z bankovních a nebankovních registrů a dále z potvrzení o příjmu žalované vystaveného zaměstnavatelem. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 215 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázal tento úvěr splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 4 560 Kč vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci spolu s úrokem ve výši 11,99 % ročně, měsíčním poplatkem za pojištění typ B ve výši 357 Kč a dalšími poplatky dle Smlouvy a Ceníku. Žalovaná však úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Za zaslanou výzvu právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na zaplacení poplatku ve výši 500 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na žalovanou částku něčeho uhradila, a neunesla tak své důkazní břemeno. Soud tedy s ohledem na výše uvedené žalobě v celém rozsahu vyhověl. Jelikož žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyně má rovněž dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 520,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 662 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 213 241,67 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby), z částky 4 590 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 850 Kč ve výši 5 008,50 Kč O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.