38 C 215/2023-24 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] před [stát. instituce] di [příjmení] v Itálii. Manželé spolu nežijí déle než šest měsíců, ani jeden z manželů nemá zájem na pokračování manželství. Z manželství se nenarodily žádné děti. Vzájemné majetkové vztahy mezi manžely jsou rovněž vypořádány. Poslední společné bydliště manželů se nacházelo na adrese [adresa manžela a manžela]. 2. V této se jedná o řízení s cizím prvkem, neboť manžel je státní příslušník Nigerijské federativní republiky s pobytem na území České republiky. Manželka má českou státní příslušnost a její bydliště se nachází v České republice. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána na základě § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z.m.p.s.“). Rozhodným právem je podle § 50 odst. 1 z.m.p.s. právo české. 3. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující: 4. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před městským úřadem v Sannicandro di [příjmení] v Itálii (viz kopie oddacího listu). Dohodou o úpravě vzájemných majetkových poměrů bydlení pro dobu po rozvodu manželství bylo zjištěno, že vzájemné majetkové vztahy mezi manžely pro dobu po rozvodu byly vypořádány (viz dohoda o úpravě vzájemných majetkových poměrů bydlení pro dobu po rozvodu manželství ze dne 24. 4. 2023). Z výslechu manželky soud zjistil, že se jedná o její první manželství, které trvá pět let. Manželé společně stále žijí v jednom domě, ale jako manželé společně nežijí již jeden roky. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželka na rozvodu trvá. Ohledně příčiny rozvratu manželství manželka uvedla finanční situaci a vzájemné citové odcizení mezi manžely. 5. Po právní stránce soud věc posoudil takto: 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup dle § 755 odst. 2 o. z., protože a rozvod manželství není, s ohledem na hluboký rozvrat manželství, v rozporu se zájmem žádného z manželů, ani v rozporu se zájmem nezletilého dítěte. 7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v citovém odcizení ze strany manželky, kdy manželé sice obývají jeden dům, nicméně spolu nežijí, a manželství je tak pouze formálním svazkem. S ohledem na shora popsaná skutková zjištění soud shledal, že v daném případě jsou podmínky pro rozvod manželství splněny. Soud v souladu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755 o. z., soud návrhu na rozvod manželství v celém rozsahu vyhověl. 8. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jelikož neshledal důvody pro jiné rozhodnutí.