38 C 227/2022-66 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s odůvodněním, že dne [datum] na ni byla žalovaná pohledávka postoupena společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu o [příjmení] půjčce [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 190 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90% ročně a s dalšími poplatky dle této Smlouvy a ceníku. Žalovaný však v rozporu se Smlouvou poskytnutý úvěr nesplácel, jelikož nehradil splátky řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění dluhu ke dni [datum]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v řízení nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že soudu nebyl znám pobyt žalovaného, ustanovil soud žalovanému opatrovnici advokátku JUDr. [jméno] [příjmení]. Opatrovnice žalovaného navrhla z procesní opatrnosti žalobu zamítnout v plném rozsahu, a to zejména z důvodu nesplnění podmínky zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Rovněž není jasné, jakým způsobem byla vypočítána příslušenství k žalobě v podobě kapitalizovaných úroků z prodlení a dlužných poplatků a v jakém rozsahu a na co byly započteny zaplacené částky ze strany žalovaného. 4. Žalobkyně ve své replice uvedla, že z její strany byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána a to zejména výpisy z běžného účtu žalovaného, který měl veden u právního předchůdce žalobkyně. Ohledně uhrazených částek ze strany žalovaného uvedla, že kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 878,24 Kč je úrokem se sazbou 18,9% ročně sjednaným dle čl. II a [příjmení] Smlouvy, a je rozdílem mezi účtovaným a neuhrazeným úrokem. Zákonný kapitalizovaný úrok ve výši 1 033,28 Kč představuje úrok ve výši 10% ročně z dlužné jistiny. Požadované poplatky představují poplatky za pojištění úvěru. 5. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je slovenské státní příslušnosti, soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. V dané věci je tak pravomoc rozhodovat dána českým soudům. 6. Na základě provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, na kterou byl žalovaný nárok postoupen společností [právnická osoba], na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Uvedené postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (viz smlouva o postoupení pohledávek číslo 2018 [číslo], včetně přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek 2018 [číslo], rámcová smlouva o postupování pohledávek číslo 2018 ze dne [datum], vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovní podací arch ze dne [datum], potvrzení úplaty ze dne [datum]). Z listiny označené jako Smlouva o [příjmení] půjčce [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 80 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v 60 měsíčních splátkách ve výši 2 190 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90% ročně a s dalšími poplatky. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro osobní úvěry Raiffeisenbank a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby (viz návrh na uzavření smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum], akceptace návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce číslo [PSČ] 74 ze dne [datum]). Před uzavřením Smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, zkoumala jeho bonitu jakožto klienta prostřednictvím svého počítačového systému a dále nahlížela do registrů dlužníků (viz mimořádný výpis CBL, protokol o ověření uvěruschopnosti žalovaného). Při sjednání Smlouvy si právní předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z občanského průkazu žalovaného (viz kopie občanského průkazu žalovaného). Žalovanému byl úvěr poskytnut ve výši 80 000 Kč a bezhotovostně na účet žalovaného (viz mimořádný výpis z účtu za období od [datum] do [datum] vedený u [právnická osoba]). Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, kdy neuhradil splátku za měsíc duben 2019 a od srpna 2019 již splátky nehradil (viz souhrnný výpis pohybu na účtu žalovaného). Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry právní předchůdce žalobkyně přistoupila ke zesplatnění dluhu ke dni [datum] (viz prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva ze dne [datum] zaslána jednak na adresu [adresa] adresu [adresa žalovaného], Slovensko, seznam odeslaných předžalobních výzev spol. I-Xon ze dne [datum]). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 10. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci je dána dle § 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.“), když předmětná pohledávka na ni byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena. 11. Účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu dle § 2395 an. o. z., přičemž žalovaná ji uzavřela mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy se s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se jedná o smlouvu spotřebitelskou. Na základě této Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 80 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet celkem ve 60 měsíčních splátkách ve výši 2 190 Kč, které byly splatné vždy k 15. dni v měsíci spolu se sjednaným úrokem ve výši 18,90 % a dalšími poplatky. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně přistoupila v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na žalovanou částku něčeho uhradil, a neunesl tak své důkazní břemeno. Jelikož žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se dle § 1968 o. z., do prodlení a žalobkyně má rovněž dle § 1970 o. z. ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., nárok na úroky z prodlení v zákonné výši. Soud tedy s ohledem na výše uvedené žalobě v plném celém rozsahu vyhověl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 074 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 896 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 904,12 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 13. Soudem ustanovenou opatrovnicí byly v řízení vykonány 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při jednání konaném dne [datum]), náleží jí dle § 7 a. t. odměna za zastupování žalované stanovená z tarifní hodnoty 37 904,12 Kč ve výši 2 620 Kč, tj. celkem odměna činí 8 760 Kč včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Opatrovnice žalovaného není plátcem DPH. Soud proto rozhodl dle § 140 odst. 2 o. s. ř. a opatrovnici žalovaného přiznal částku 8 760 Kč, která odpovídá součtu odměny za zastupování žalovaného, a náhrady hotových výdajů. Tato částka bude opatrovnici vyplacena po právní moci rozsudku účtárnou Obvodního soudu pro Prahu 4. 14. O povinnosti žalovaného zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. V dané věci sice státu vznikly náklady řízení v podobě odměny opatrovníka, ale tyto není možné mu přiznat, neboť se jedná o náklady řízení vzniklé v souvislosti s vedením soudního řízení.