38 C 373/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 4

Manželka se návrhem domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřené dne 15. 7. 2010, s odůvodněním, že zpočátku bylo manželství harmonické. Manžel je však závislý na hazardu, nepřispíval na domácnost a bral manželce peníze. Poslední dva roky byla manželka vystavována domácímu násilí ve fyzické i psychické formě. Z manželství se narodil nezletilý syn. Poslední společná adresa manželů je [ulice a číslo], [PSČ] [obec] - [část obce]. Manžel se k návrhu na rozvod manželství při jednání dne 31. 5. 2023 připojil. Vzhledem k tomu, že manželé jsou státní příslušníci Ukrajiny, jde o věc s cizím prvkem, a proto soud nejprve zkoumal svou pravomoc věc projednat a rozhodnout. Podle [číslo] odst.2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech podepsané v Kyjevě dne 28. května 2001, vyhlášené pod [číslo] Sb. m. s., občané jedné smluvní strany mají právo obracet se volně a bez překážek na justiční orgány druhé smluvní strany, do jejichž pravomoci náležejí věci občanské, mohou před nimi hájit svá práva za stejných podmínek jako občané druhé smluvní strany. Podle čl. 30 odst.1 cit. smlouvy řídí se rozvod manželství právní řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Podle čl. 30 odst.3 při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Pravomoc zdejšího soudu je tedy dána čl. 30 odst.3 shora citované smlouvy, když podle čl. 307 odst.1 Smlouvy o založení [příjmení] soud citovanou mezinárodní smlouvu aplikoval přednostně před nařízením Rady (ES) č.2001/2003 ze dne 27.11.2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č.1347/2000, které by se jinak vzhledem k zásadě přednosti aplikace komunitárního práva použilo přednostně před ustanovením § 38 odst.1 zákona č.97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů. Současně soud dle čl. 30 odst.3 cit. smlouvy vzal soud z hlediska rozvodu manželství za rozhodné ukrajinské právo. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující: Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne 15. 7. 2010 před výkonným výborem Obecná rady v obci Teresva, Ukrajina. Z výpovědi manžela soud zjistil, že manželé spolu nežijí jako manželé 8 měsíců. Za příčinu rozvratu manželství manžel označil skutečnost, že se ve všem zhoršil. Z výpovědi manželky soud zjistil, manžel v posledních dvou letech nedával manželce žádné peníze na chod domácnosti a věnoval se hazardu. Manžel si na manželku vzal rovněž půjčku, kterou ta teď musí splácet. Z rozsudku Obvodního soudu č. j. 14 Nc 1329/2022-34 ze dne 4. 1. 2023 soud zjistil, že z manželství se narodil syn, který byl svěřen do péče manželky a manželovi byla stanovena povinnost platit na jeho výživu 6 000 Kč měsíčně. Podle zákona Ukrajiny o manželství a rodině, oddíl II, hlava 7, článek 38 věta prvá v průběhu života manželů může být manželství zrušeno cestou rozvodu dle žádosti jednoho z manželů nebo dle žádosti obou manželů. Podle čl. 39 cit. zák. zrušení manželství se uskutečňuje soudní cestou v případech stanovených čl. 41 tohoto zákona orgány matričního úřadu. Podle čl. 40 cit. zák. při projednávání občanskoprávní věci o rozvod manželství je soud povinen zjistit skutečné příčiny rozvodu manželství, objasnit faktické vztahy manželů a je povinen učinit opatření k jejich usmíření. Manželství se rozvádí, jestliže soud zjistí, že další společný život manželů a zachování rodiny není možné. Podle oddílu VI čl. 197 cit. zák. zrušení manželství mezi občany Ukrajiny provedených za hranicemi Ukrajiny dle zákonů příslušných států se uznává za platné na Ukrajině, jestliže oba manželé v okamžiku zrušení manželství žili za hranicemi Ukrajiny. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé již více než 8 měsíců. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v závislosti manžela na hazardu. Oba manželé mají zájem se rozvést. Po provedeném dokazování soud manželství rozvedl, neboť bylo zjištěno, že ani jeden z manželů neplní povinnosti dle shora citovaných zákonných ustanovení, ani jeden z nich nemá na zachování manželství zájem, jejich manželství je natolik hluboce a nenávratně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, a manželství tak neplní žádnou ze svých funkcí. Manželství je již pouze formálním svazkem, manželé nevedou společnou domácnost, rozvod tedy odpovídá skutečnému zájmu účastníků, jejich práva rozvodem porušena nebudou. Soud proto návrhu na rozvod vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).