38 C 84/2023-77 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 1. 2021 (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala za odebranou energii uhradit žalobkyni řádně a včas sjednanou cenu. Žalovaná sjednané platby za dodávky elektřiny řádně a včas neplatila, a to dle vystavených faktur žalobkyně, a to faktury [číslo] znějící na částku 5 915,87 Kč, splatnou dne 9. 2. 2021, a faktury [číslo] znějící na částku 15 631,75 Kč, splatnou dne 18. 6. 2021. Žalobkyně zaslala žalované dne 14. 12. 2021 předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala v řízení nečinná. 3. Z šetření soudu vyplynulo, že žalovaná má makedonské státní občanství a má povolen trvalý pobyt na území České republiky, tedy že projednávaná věc má cizí prvek. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 4. Usnesením ze dne 13. 3. 2023 č.j. 38 C 84/2023-68 soud řízení částečně zastavil co do částky 3 849,23 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 849,23 Kč od 19. 6. 2021, neboť v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět s odůvodněním, že v místě odběrného místa žalované byl zjištěn odlišný stav elektroměru. 5. Studiem spisu soud zjistil, že ve věci je možné rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů, proto dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyzval usnesením žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání a poučil ji, že pokud se v této lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že souhlasí. Výzva byla žalované doručena dne 6. 4. 2023, a to náhradním způsobem dle § 49 odst. 4 o. s. ř., přičemž žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Na tuto výzvu nebylo ze strany žalované do současné doby nijak reagováno. Soud tedy uzavřel, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a tímto způsobem pak ve věci rozhodl. 6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 7. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 26. 1. 2021 Smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované sdružené dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník (viz Smlouva o sdružených služeb dodávky elektřiny ze sítě NN ze dne 26. 1. 2021; obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny). Za odebranou elektřinu za období od 7. 12. 2020 do 19. 1. 2021 vystavila žalobkyně žalované dne 26. 1. 2021 fakturu [číslo] znějící na částku 5 915,87 Kč splatnou dne 9. 2. 2021. Žalobkyně žalované dále vystavila dne 4. 6. 2021 další fakturu [číslo] za období od 20. 1. 2021 do 1. 6. 2021 znějící na částku 15 631,75 Kč, splatnou dne 18. 6. 2021 (viz faktura [číslo] faktura [číslo]). Žalovaná na vystavené faktury neuhradila ničeho. Žalobkyně žalované zaslala dne 14. 12. 2021 předžalobní upomínku (viz výzva k zaplacení dluhu ze dne 14. 12. 2021 včetně podacího lístku). 8. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 9. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české. 10. Účastníci uzavřeli smlouvu ve smyslu ve smyslu ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.), a podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalobkyně se na základě Smlouvy zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu za dodávku elektřiny a distribuční služby v souladu se Smlouvou. Žalovaná však řádně a včas neuhradila vyúčtovanou cenu za odběr elektřiny za období od 7. 12. 2020 do 19. 1. 2021 a za období od 20. 1. 2021 do 1. 6. 2021. Jelikož žalovaná na uvedené ve lhůtě splatnosti ničeho nezaplatila, dostala se ve smyslu § 1968 o.z., do prodlení, a žalobkyni tak dále vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by za odběr elektřiny za vyúčtované období něčeho zaplatila, a neunesla tak své důkazní břemeno. Soud proto žalobě ve zbývajícím rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 073 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 862 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 547,62 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) a z částky 1 980 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí ze dne 16. 3. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 480 Kč ve výši 731 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., neboť předmětem řízení je peněžité plnění, jehož hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném, jak je soudu známo z jeho činnosti, u zdejšího soudu opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. 12. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.