40 C 215/2021-121 — Obvodní soud pro Prahu 4

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2022 čj. [číslo jednací] byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], a to tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 138 396 Kč se zákonným úrokem z prodlení z nezaplacených faktur za nájemné za pronajatý míchací stroj a z faktur za přefakturaci služeb. Dále se žalobce domáhal zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč za faktury za nájemné a ve výši 1 200 Kč za faktury za přefakturaci služeb. V průběhu řízení žalobce žalobu rozšířil o částku 28 376 Kč, vyplývající ze sdělení žalovaného v dohodě o započtení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl žalobu zamítnout, neboť převzal pohledávky za žalobcem od [právnická osoba] s.r.o. ve výši 149 540 Kč a dne [datum] provedl jednostranný zápočet pohledávek. Žalobce k replice žalovaného doplnil, že jednostranný zápočet, který provedl žalovaný dne [datum] je neplatný. Naopak uzavřením dohody o započtení pohledávek dne [datum] došlo k započtení pohledávek žalobce za žalovaným, které sice byly promlčené, ale žalovaný uzavřením dohody o započtení projevil svou vůli tyto pohledávky uhradit. Dohodou o započtení ze dne [datum] pohledávka žalovaného za žalobcem zanikla. Žalovaný potvrdil, že žalovaná pohledávka v celkové výši 138 396 Kč skutečně existovala, souhlasil s ní. Pohledávka podle žalovaného existovala ke dni [datum], kdy došlo k jejímu zápočtu jednostranným úkonem ze strany žalovaného. Žalovaný výslovně souhlasil s tím, že žalovaná částka vznikla tak, jak ji popsal žalobce v žalobě. Žalovaný doplnil, že započtení pohledávek dohodou ze dne [datum] považuje za absolutně neplatné právní jednání, když pohledávky nebyly způsobilé k započtení, protože k jejich promlčení došlo předtím, než došlo k jejich započtení. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění. [právnická osoba] postoupila žalovanému své pohledávky za žalobcem v celkové výši 149 540 Kč za dohodnutou úplatu ve výši 149 540 Kč (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum]). Ze smlouvy o nájmu dopravního prostředku mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalobcem ze dne [datum] a faktury [číslo] ze dne [datum] nezjistil soud pro skutkový závěr žádné podstatné skutečnosti. Z dohody o narovnání mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] s.r.o. evidovala za žalovaným, mimo jiné, pohledávku ve výši 149 540 Kč. Z jednostranného prohlášení o zápočtu pohledávek žalovaného za žalobcem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný sděluje žalobci, že smlouvou o postoupení pohledávek získal pohledávku za žalobcem ve výši 149 540 Kč a tuto částku započítává na částku 138 396 Kč s tím, že co do částky 138 396 Kč se pohledávky ruší (zjištěno z prohlášení o jednostranném zápočtu pohledávek ze dne [datum], které zaslal žalovaný soudu dne [datum]). Žalovaný podepsal návrh zápočtu vzájemných pohledávek ke dni [datum], v zápočtu specifikovaných, a to tak, že částka 149 540 Kč jako dluh žalobce žalovanému byla započtena na faktury žalobce z období [datum] až [datum] (zjištěno ze zápočtu pohledávek potvrzeného žalobcem i žalovaným ke dni [datum]). Z uznání dluhu k [datum] mezi dodavatelem žalobcem a odběratelem žalovaným a faktury ze dne [datum] [číslo] nezjistil soud pro skutkové závěry žádné podstatné skutečnosti, neboť se jedná o období k [datum], které předchází zápočtu ze dne [datum]. Z ověření stavu pohledávek ke dni [datum] dodavatele žalobce a odběratele žalovaného nezjistil soud pro skutkové závěry žádné skutečnosti, neboť se týkají naopak období následujícím po [datum]. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný uznal, že dlužil žalobci částku 138 396 Kč z faktur za pronajatý míchací stroj a z faktur za přefakturaci služeb. Žalovaný se stal věřitelem žalobce ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalovaným ze dne [datum] ohledně částky 149 540 Kč. Žalovaný i žalobce podepsali listinu o zápočtu pohledávek formou dohody ke dni [datum], kdy pohledávka žalovaného za žalobcem byla započten na faktury žalobce jako dodavatele pro žalovaného jako odběratele od [datum] do [datum]. Dne [datum] provedl žalobce jednostranný zápočet pohledávek, a to své pohledávky za žalobcem ve výši 149 540 Kč na pohledávku žalobce za žalovaným ve výši 138 396 Kč. Tento jednostranný zápočet zaslal žalovaný pouze soudu, a to dne [datum]. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Podle § 1989 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. o. z., promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 1991 o. z., věta před středníkem, zákaz započtení pohledávky prohlášením jedné ze stran nebrání stranám, aby si započtení ujednali. Žalovaný odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Toto rozhodnutí je na souzenou věc nepřiléhavé, neboť řeší absolutní neplatnost právního úkonu pro rozpor s obsahem a účelem zákona. V souzené věci žalovaný tvrdil absolutní neplatnost právního úkonu resp. právního jednání, dohody o započtení ze dne [datum], neboť na pohledávku žalovaného za žalobcem byly započteny promlčené pohledávky žalobce za žalovaným. Ustanovení § 1991 však upravuje výjimku ze zákazu jednostranného započtení promlčené pohledávky v případě, že si strany započtení ujednají, jako je tomu v souzené věci. Soud dospěl k závěru, že nepřiléhavý je také odkaz žalovaného na rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 21/02, které se zabývalo obecnou tříletou promlčecí dobou a nijak neřešilo otázku dohody o započtení promlčených pohledávek. Žalovaný v daném případě přistoupil na dohodu o započtení své získané pohledávky ze dne [datum] za žalobcem na staré a promlčené pohledávky žalobce za žalovaným, a to ke stejnému datu, ke dni [datum]. Takové právní jednání je předpokládané zákonem (§ 1991 o. z.) a nelze se bez dalšího dovolávat neplatnosti takového právního jednání jen proto, že se jednalo o pohledávky, které žalobce navrhl k započtení a které byly v době započtení staré a promlčené. Bylo pouze na vůli žalovaného, zda na takovou dohodu přistoupí. V okamžiku započtení pohledávka žalovaného za žalobcem zanikla ke dni dohody o započtení [datum], a proto ji již nemohl žalovaný platně jednostranně započíst ke dni [datum]. Soudu proto nezbylo než žalobě jako důvodné vyhovět. V listině o zápočtu pohledávek ze dne [datum] je také uvedeno„ uhraďte [částka], uhradíme 0,00 CZK, nejpozději do [datum]“. Z této části zápočtu pohledávek resp. dohody o zápočtu pohledávek, podepsané žalobcem i žalovaným není patrné, kdo a komu má uhradit. Návrh na rozšíření žaloby byl proto zamítnut, neboť by bylo třeba doplnit žalobní tvrzení, případně označení důkazů k uvedené částce, a to by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti soudního řízení. Zároveň soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náklady spojené s uplatněním pohledávky, a to podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce domáhal těchto nákladů souhrnně za faktury za nájem míchacího stroje ve výši 1 200 Kč a souhrnně za faktury za přefakturování služeb ve výši 1 200 Kč. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a soud mu proto přiznal náhradu nákladů ve výši 94 511,30 Kč Náklady řízení se skládají ze zaplaceného soudní poplatek ve výši 5 540 Kč, odměny advokáta dle § 6, § 7 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu (kvalifikovaná výzva k plnění, příprava a převzetí věci, podání žaloby, vyjádření k odporu ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalovaného ze dne [datum] a podání ze dne [datum], účast při jednání soudu prvního stupně ve dnech [datum], [datum] a při vyhlášení rozsudku dne [datum] a při jednání odvolacího soudu dne [datum]) po 6 660 Kč za každý úkon právní služby, při vyhlášení rozsudku ve výši 1/2. K nákladům řízení náleží dále náhrada za promeškaný čas ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci dne [datum] a [datum] dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu. Dále k nákladům řízení náleží náhrada hotových výdajů k jednotlivým úkonům právních služeb po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu (12 x 300 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 21% dle § 151 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že byl zamítnut návrh žalobce na rozšíření žaloby, nebyla mu přiznána odměna advokáta za tento návrh ze dne [datum], který zopakoval podáním ze dne [datum]. O platebním místě nákladů řízení a lhůtách k plnění rozhodoval soud dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud uložil žalobci zaplati soudní poplatek z rozšířeného návrhu ve výši 1 419 Kč ve lhůtě dle § 160 odst.