40 C 220/2023-20 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 27 270 Kč, přičemž tato částka se skládala z půjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 12 270 Kč. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku ve výši 27 270 Kč v 60 pravidelných týdenních splátkách po 455 Kč. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, na tuto žalovaný nereagoval. Žalobce tak požaduje zbývající část neuhrazené jistiny ve výši 11 870 Kč, neboť žalovaný splatil celkově částku 15 400 Kč. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 870 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 800 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný byl usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyzván, aby se vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, ve stanovené lhůtě se však nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se tak má za to, že s tímto postupem souhlasí. Soud tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 27 270 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky a úvěr splácet, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 454,50 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly smluvní podmínky. (viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek). Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání). 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 6. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., přičemž žalovaný vystupoval v pozici spotřebitele, neboť sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání, což vyplývá z obsahu Smlouvy, a tedy se jedná o smlouvu spotřebitelskou. S ohledem na spotřebitelský charakter dané smlouvy o zápůjčce se tedy na ni dle § 164 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, aplikuje rovněž zákon [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud má za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr, jejž se žalovaná zavázala splácet formou týdenních splátek. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaná neunesla břemeno tvrzení a ni břemeno důkazní, když netvrdila ani neprokázala, že by na svůj dluh (jehož existenci má soud za prokázanou) platila něčeho více, než tvrdila žalobkyně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. 8. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.