42 C 147/2023-17 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jako dodavatel zavázala na základě smlouvy o dodávce elektřiny dodávat do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu, a žalovaný se zavázal jej odebírat a platit za služby stanovenou cenu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou faktury [číslo] za dobu odběru od 08.03.2021 do 14.09.2021 na částku 14 051 Kč, splatné dne 1. 10. 2021. Žalovaný na předmětnou fakturu neuhradil ničeho, a to ani na výzvu předžalobní. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: 4. Mezi účastníky byla dne 9. 2. 2021 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny č. SoSSE/783019, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za služby spojené s její dodávkou sjednanou cenu. (prokázáno smlouvou o dodávce elektřiny, potvrzením, žádostí o uzavření smlouvy). Žalovanému byla dne 14. 9. 2021 vystavena faktura [číslo] za dobu odběru od 08.03.2021 do 14.09.2021, a to na částku 14 051 Kč, splatnou dne 1. 10. 2021 (prokázáno fakturou). Žalovaný na vystavenou fakturu neuhradil ničeho, a neučinil tak ani na výzvu předžalobní (prokázáno předžalobní výzvou, kopií vrácené obálky). 5. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a po právní stránce věc posoudil následovně: 6. Mezi stranami byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve spojení s § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě smlouvy vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektřinu do určeného odběrného místa a žalovanému vznikla povinnost za dodanou elektřinu zaplatit sjednanou cenu, v řízení však neprokázal, že tuto povinnost splnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po splatnosti dluhu, jež nastala 1. 10. 2021, do prodlení dle § 1968 o. z., a žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě shora uvedeného soud žalobu shledal důvodnou, a proto jí vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.